Bonecrusher

Historie Bonecrusher může zaplnit mnoho stránek. Bonecrusher jsou vynikající ale skoro totálně ignorovaná kapela, ale jak se říká kdo se směje naposled ten se směje nejlíp a všechno co kapela kdy dokázala díky svým schopnostem a ne díky někomu jinému. V roce 92 se Bonecrusher zformovali na troskách další opomenuté ale skvělé punkové kapely Wolfpack. Jejich začátky se nesli c klasickém duchu, dělali si co chtěli, ne co chtěl label a to jim dodalo hromadu fanoušků ovšem žádné vydané album.

I přestože je nikdo neznal mimo jejich město, rozhodli se vydat jejich debut a to nyní už klasický album World of Pain na Lethal Records. Ale i jejich vlastní label v té době (Lethal) se rozhodl je ignorovat a propagovat své v té době více známe kapely jako HFL, China White and Chuck. A teď si to spočítejte, tyhle kapely jsou už dávno v tahu a jako největší ironie je to, že cd World of Pain skončilo na 2.místě nas seznamu od Flipside v nahrávkách roku 1995 hnedka za US Bombs a před albem 8x12 od Stitches.ostatní nahrávky kapel od Lethalu skončili v recenzích velmi špatně.

Krátce na to, původní bubeník kapely Gino skončil v Minesotské věznici. George, originální kytarista také skončil s kapelou. V těch časech se kapela sama ničila drogama a pobyty ve vězení. Smutné, ale pravdivé, kapela se dostala na rockové dno zrovna v době 94-95 kdy díky album World of Pain dominovala scéně.

Na konci 1996 se Bonecrusher vrátil posilněnej s novym sebepochopenim. Vytvořila se nová sestava kapely s Pat Hallem z HFL a vynikajícím Noahem Lysekem za bicíma. V týhle sestavě se vydali do studia kde nahráli a produkovali jednu z nej nahrávek a to E.P. Animal a No Escape, obojí vyšlo na Hostage Records.

Každá kapela má nějaký zlomový moment, bod od kterého věci nejsou stejné a nedají se vrátit kde byly a to vás buď zruinuje nebo vynese nahoru. Bonecrusher se stalo obojí zároveň. Byla to jedna z "bitev punkových kapel" show v klubu Malone v Anaheimu.

Bonecrusher při koncertě lidi absolutně rozpálili a dovedli dav lidí úplně zhypnotizovat svojí muzikou mimo kontrolu. Majitelé klubu dostali strach a vypnuli pojistky ale zpěvák Raybo pokračoval ve zpívání spolu s davem a klub byl plnej energie a chaosu. Majitel klubu zavolal policii, ti vyklidili klub a Bonecrusher přišel o body do bitvy díky riotu, takže skončili až na druhém místě. Kapela se ustálila na svým bodě ve scéně a skoro rok neměli koncert protože s nimi nechtěl žádný promotér mít nic společnýho.

V roce 97, se konečně dostali na další koncert a to v nyní nefunkčním Clipperu na Long Beach, kterou organizoval Outsider. Koncert byl parádní díky mnohaleté frustraci kapely a nakonec Outsider byl velmi potěšen a hnedka šoupnul kapelu do studia kde nahráli legendární singl Angy Youth který vydali na svým vlastním labelu. Dokud se nezavřel klub, fungovali Bonecrusher něco jako domácí kapela, hráli zadarmo jednou za měsíc a dělali support ostatním kapelám jako US BOMBS, Mindrot a Battalion of Saints. Kolikrát se stalo že Bonecrusher byly úspěšnější než hlavní kapela.

Časopisy a ziny jako Maximum Rock and Roll, Flipside, Skratch a 3rd Generation Nation začali kroužit kolem kapely a psát výborné recenze a žádat o rozhovory. Prostředek roku 98 našel Bonecrusher zpátky ve studiu jak nahrávají na svoje nejvíce očekávané cedečko a jako v minulých letech se rozhodli udělat a vydat ho sami namísto aby je obskakovala banda nevděčnejch " vrátíme se k vám později" typů. Kapela nahrála 13 parádních songů za 2 dny. Každý rád mluví o tom jak byly punkový, nebo jak " děláme to pro všecky kids", ale tyhle kluci to opravdu tak dělali a album se stalo jednou s nejvíce explozivních nahrávek této dekády a kapela, věrná svému working class přesvědčení prodávala album za 5,99$.?