Ultima Thule

Jen malá poznámka k následující historii, text je přeložen z anglické verze, která byla získána přeložím švédského originálu přes internetový překladač, tudíž nějaké pasáže jsem vynechal, protože jsem opravdu nevěděl, co tím básník chtěl říci a verzi sepsanou přímo v angličtině jsem bohužel nenašel.

Na začátku

Příběh Ultima Thule začal v ocelářském městě Oxelsundu na konci 70. let. Janne Thörnblom se přes punk poznal s Ulfem Hansenem a Thomasem Krohnem, kteří hráli v kapele Ugly Spots. Mezitím kytarista Nicklas Adolfsson z města Busk založil punkovou kapelu jménem Död Lag. Stále jim však chyběli dva členové a tak se poptali právě Janneho Thörnbloma, jestli by s Ugly Spots nechtěl hrát na kytaru. První věc, kterou s nimi nahrál byla nahrána roku 1982. Na tomto songu se podílel i ”Pesten” Rutström.

Nicklas se dostal do kontaktu s Ulfem, Thomasem a Jannem na koncertě v IOGT-NTO v Nyköpingu, kde hráli Död Lag společně s Ugly Spots.texty byly typicky punkové a nijak nevybočovaly, no prostě nezaměstnanost a nihilismus, vyloučení od společnosti a nuzný život, ale také koncerty a festivaly…to bylo o čem byl tenkrát život.

Mezitím v Anglii vznikl nový punkový styl – Oi!. Ten byl více agresivní než punk a měl více patriotické texty. Jeho fanoušci pocházeli většinou z pracující třídy, nosili krátký účes a normálnější oděv. Říkalo se tomu druhá vlna skinheads. A i členové Ugly Spots tento nový styl přijali a postupně se každý z nich stal skinheadem namísto punkáčem. Vlastenectví – to zatím ve švédské hudební scéně nikomu nic moc neříkalo, ale nyní to začalo. Název Ugly Spots už nebyl moc reprezentativní pro nový styl a starší brácha jednoho ze členů kapely přišel s názvem Ultima Thule, což v latině znamená „daleký sever“.

Bylo nahráno šest písní a to: Nationalsangen, Vikings, Misunderstanding, Friday Evening, Sverige Sverige Fosterland a Engelbrektsmarschen. Ty byly nahrány během víkendu na kasetu ve studiu v Nyköpingu a tato první kazeta se rozlétla do Švédska. V kalednáři se píše rok 1983. V té době se v médiích začala objevovat organizace BSS - Bevara Sverige Svenskt. Ta se nechala inspirovat anglickou Národní frontou, která slavila úspěchy s kapelami jako Skrewdriver nebo Ovaltinees, takže BSS se začala poohlížet po kapelách ve Švédsku, které hráli patriotickou muziku. Jedinou kapelou o které věděli byla právě Ultima Thule, takže se jí ozvali, že jim zasponzorují desku a kapela řekla ano. Toto je to, co vytvořilo spojení Ultima Thule s politikou. Na přelomu let 1984-85 bylo vydáno EP Sverige Sverige fosterland v nákladu 2000 kopií.

Rozpad a znovuzrození

Po několika koncertech se členové rozhodli jít každý svojí cestou - Janne a Tomas odešli hrát rockabilly, Ulf a Bruno chvíli pokračovali a sháněli se po různých muzikantech a na podzim roku 1985 angažovali do kapely Nicklase Adlofssona. Roky plynuly a kolem roku 1990 našla kapela německý label Rock´o´Rama, který chtěl vydat LP se všemi písněmi kapely s názvem Hurra för nordens länder. Ulf kontaktoval Janneho, aby zjistil, zda má něco proti vydání tohoto disku. Ten neměl nic proti a jednoho večera se kapela sešla v Janneho domě, aby si pokecali o starých vzpomínkách. Znovuzrození bylo na obzoru a nová vlna nadšení zasáhla kapelu. Zeptali i se Bruna, jestli se chce přidat ke kapele, ale ten odmítl.

Jelikož v té době neměli zkušebnu, tak zkoušeli v baráku Ulfa Hansena. První songy, které napsali byly Ragnarök a Ensamt öga. V létě 1990 musel Janne odjet do Libanonu na mírovou misi Spojených národů. Mezitím ostatní členové nakoupili nové nástroje a zkoušeli. Bylo napsáno pár songů, které byly poslány na kazetě Jannemu, aby k nim složil texty. Po jeho návratu se kapela zavřela do studia, aby nahrála album Svea hjältar. Díky půjčce od banky na 50 000 švédských korun mohla kapela toto album vydat na LP. Disk rozdali pár kámošům a místní tisk napsal pár kladných recenzí a článků na znovuzrození kapely. Když LP začali prodávat obchody v Nyköpingu a Stockholmu, deska byla rychle vyprodána.

Průlom a média

Potěšeni úspěchem alba Svea hjältar kapela nahrála druhé album, För fäderneslandet, které bylo přijato posluchači s nadšením. V roce 1993 se kapela rozhodla, že koupí studio Svängrummet. Jak řekli, tak udělali a studio Svängrummet se stalo velmi známým Studiem Valhall.

V listopadu 1993 bylo do obchodů v zemi rozesláno čtvrté album Vikingbalk. Ultima Thule se dostala do kontaktu s celonárodními distribučními řetězci a věci se daly rychle do pohybu. Jednoho dne jim zavolal osobně Bert Karlsson a po pár společných schůzkách byla podepsána smlouva, se kterou byly spokojeny obě strany. Požadavky Ultima Thule byly nechání si práv na muziku, zatímco Bert obstará distribuci, reklamu a marketing. Zpráva, že Bert Karlsson uzavřel kontrakt s Ultima Thule vybuchla ve švédských médiích jako bomba a začala nenávistná kampaň. Kapela souhlasila s tím, že vystoupí v dokumentu, který bude pojednávat o různých subkulturách pro mladé. Kapela odpovídala pravdivě na dotazy reportéra, ale bohužel se nedozvěděli fakt, že dokument o nich bude označen za rasistický! Jo a taky hnedka po jeho odvysílání byli Ultima Thule označeni za rasisty a nacisty....

"Pomluvy" o kapele začali stoupat. Někdo z kapely se přes noc stal členem Sverigepartiet, která se později změnila na Sverigedemokraterna. Nic nebylo dokázáno, ale bylo toho dost, aby s nimi label EMI rozvázal smlouvu. Tou dobou byli všechny tři alba Ultima Thule na špičce prodejnosti hitparád a ve Švédsku se prodávali se o trošku lépe, než alba Nirvany nebo 4 Non Blondes.

Na turné

Úspěch kapely měl za následek i to, že začali jezdit turné po Švédsku. Ale díky médiím se organizace jejich koncertů značně ztížila. Většina organizátorů byla zastrašována a vydírána extremisty. Úřady v několika případech zrušily koncert, jelikož se báli nepokojů. Místa, kde kapela hrála se pohybovala od tělocvičen přes hospody až po venkovní koncerty. Pokaždé byl však místní tisk u vytržení a třeba ve Vetlandě viselo na kostele upozornění, aby byly ve městě zavřené obchody. Kvalita koncertů záležela většinou na tom, v jaké formě a alkoholovém opojení kapela zrovna byla, ale diváci byli vždy spokojení a nějaké bitky nebo potíže mezi nimi byly velmi vzácné. Většinou chtěla navštívit koncert i hrstka tajných policajtů a nebo jejich informátorů, ale většinou jen tak seděli venku, jelikož se dělo asi zhruba tolik, co každou sobotní noc.

Už v 80. letech si našla muzika Ultima Thule cestu za hranice a samozřejmě, že okouzlila i cizí posluchače. Po jejich turné v letech 93/94 bylo velmi těžké zorganizovat turné po Švédsku. Německo se stalo jejich první zahraniční zastávkou a na konci ledna roku 1996 kapela zahrála v Drážďanech s německou kapelou Rabauken. Přestože kapela nahrála anglické verze jejich nejslavnějších songů na album Once Upon a Time, zahraniční posluchači přesto preferovali, když Janne zpíval ve Švédštině. Další jejich zastávkou byla Belgie, kde kapela hrála s Headcase a Section 5. V létě navštívila kapela znovu Německo a tentokráte hráli ve městě Coburg před cca 2000 posluchači. Na tomto koncertu s nimi vystoupili i Midgard Sönner ze Stockholmu. Poté byla navštívena i Francie a tak mohla kapela zařadit Paříž do seznamu fanklubáckých měst.

V květnu 1997 kapela navštívila sousední Finsko a zahrála si v Helsinkách s kapelou Heroes z města Boras a v roce 1999 proběhlo třetí turné po Německu, kterého se zúčastnili i Heroes. Tento rok hrála kapela také na open air festivalu v Benátkách, v Itálii.

Koncerty ve Švédsku byly stále omezené až do pozdních 90. let, kdy byl zorganizován festival Holmgang, který organizoval hudební klub Kazoo u města Boras. Největší se konal roku 1999 a to byl pro kapelu zatím největší koncert doma. Ostatní kapely, které zúčastnily byly Kampfzone z Německa a také kapela z Göteborgu Riot. Kapela hrála však i normální koncerty v menších klubech. Léto roku 2001 se neslo ve jménu mini festivalu Sensommerblot v Nyköpingu, kde vystoupili Ultima Thule, Hel a Soypooh. Festival se konal na místní motorkářské farmě od té doby se koná pravidelně, ale jeho název se změnil na Kuggnäsfestivalen. Ultima Thule zde hrají každé dva roky. V roce 2007 zde slavili jejich 25. výročí a koncertu se zúčastnilo skoro 2000 lidí.

Bomby

V lednu 2000 bylo studio Ultima Thule totálně zničeno bombovým útokem. Originální nahrávky, malby, nástroje a vybavení studia skončilo v plamenech. ˇutok nebyl nikdy objasněn, ale levicové organizace a kapely to popsali, jako akci proti kapele na mnoha webových stránkách. Tv3 dokonce popsala událost ve svém programu Efterlyst(Hledaný), který začínal programem Hasse Aro, kde se omlouvali, že „něco způsobilo to ,že se podobná zločinnost zvýšila“. Oběti byli v té době osoby politicky nekorektní, tudíž se to neobešlo bez přídavných komentářů. Kapela se dostala na rozcestí. Pokračovat nebo to zabalit? Začít s čistým štítem by bylo nesmírně obtížné a jako problém se jevil jen fakt, že nidko kapele nechtěl pronajmout zkušebnu. Na jejich webovou stránku byl přidán guestbook, kde se měli k tomuto problému vyjádřit fanoušci. Po několika dnech musel webmaster v pravidelných intervalech guestbook čistit, protože zde bylo tisíce kladných vzkazů a přání z celého světa, aby kapela nepřestávala hrát. No nic víc si kapela nemohla tou dobou přát, takže to nevzdali.

V Oxelösundu byl prozatím pronajat lokál, který prošel na podzim roku 2000 rekonstrukcí a nové studio pár mil od Nyköpingu mohlo začít. První album, co zde kapela nahrála se jmenovalo Resa utan slut a vyšlo roku 2001.

Nová doba

Internet zaznamenal velký rozmach a prodej disků šel velmi rapidně dolů. Muzika se mohla dostat do širší distribuce, avšak mnoho kapel si nemohlo dovolit nahrát desku, kvůli tomu, že by si jí nikdo nekoupil, ale jen stahoval. Ultima Thule Records museli začít přemýšlet v nových souvislostech a tak v roce 2003 bylo založeno distro No Shame, které nabízelo širší nabídku muziky a oblečení než předtím. Ultima Thule také předtím experimentovala s bočním projektem The Headhunters, což byla čistě Oi! záležitost s anglickými texty. Krom toho kapela experimentuje s dalšími zpěváky a syntetickými smyčkami v dalším projektu. Ten se jmenuje Hotrod Frankie a kapela v něm hraje rockabilly a jeho tvrdší příbuzné hellbilly a psychobilly. Hotrod Frankie nahráli roku 2008 jejich druhé album. V roce 2009 počítají Ultima Thule s vydáním dalšího alba, ale nic dalšího co budoucnost přinese nevidí. Scéna má své lepší a horší cykly a posluchači přicházejí a odcházejí. Bez opravdových nadšenců, kteří organizují koncerty a vydávají desky by nebyl vikingrock tím, čím je dnes.

Pokračujeme ...