Backstreet Battalion

After the Fire
Aggression EP
Nordisc Records 2005

Třísongová 7´´, kterou nahrála holandská kapela, která vznikla z rozpadnuvších se Offside. Konkrétně v ní hraje stejný zpěvák, kytarista a basák. Krom tohodle počinu má kapela ještě jeden vál na výběrovce Oi! Made in Holland a ten se jmenuje Fuck´em Up. Hudebně je to Offside celkem dost podobný, aby taky ne, ovšem je to trošku vyhranější a i zvuk se mi zdá lepší. Pro ty kdo neví, tak je to hrubší Oi!, které se s ničim moc nesere. Song Aggression je celkem slušnej nářez, 90 Feet je melodičtější věc, ale nejvíc se mi líbí třetí věc Traditional Ways, která je od kapely Best Wishes. V obalu EP byl jen vinyl, žádný texty a děkovačka,ale nevadí, slušnej kousek do sbírky. Pro ty kdo mají rádi tvrdší muziku a disponují gramcem to není vůbec špatnej kauf.
Peddy 8

Bakers Dozen
„Storm of Discontent“ CD 55:30
Blind Beggar/Pure Impact Records 2005

Druhé album skotských skins se mi dostalo do ruky až nyní. Zvukově je album hodně podobné předchozímu Divided from the Masses. Co je sympatické je i délka, 55 minut to už je slušná porce hudby. Na albu je 13 pecek. Vlastně 14, kdo si počká, tak objeví schovaný bonus, který je součástí 13. stopy a to je song Beat the Hippie od The Obsessed. Na albu není snad žádný slabý song a tohle album se mi od Dozen líbí snad nejvíce. Hnedka první song Backstreet Justice je hitovka a další vály jdou v jeho stopách. Největší hitem je jednoznačně song British Oi! is Fighting Back s parádním singalong refrénem. Texty jsou o pracující třídě, bláznech v parlamentu, věrnosti, pomstě atd. Booklet paráda, vše co má mít má, takže fotci, texty a děkovačka. Prima album.

Peddy 9

Bitches´n´Bastards
„Bitchslaps!!“ CD 39:18
Punk Shit Records 2005

Streetpunková bandička dvou skínů, jednoho punka a jedný punkerky z Norska. Na albu je 10 válů, z toho 2 v norštině a zbytek v angličtině. Texty jsou OK, proti pedofilům, politikům, životě na ulicích… bohužel v bookletu jsou jen 4 texty ze všech 10 což nic moc, celkově booklet hodně slabej. Jedna fotka a děkovačka. No v tý jsou zmíněný severský kapely takže namátkou Case of Pride, Jinx, Whalers a tak. No hudebně je to spíš punková věc, trošku mě to v pár songách připomíná anglický Braindance, ale je to takový lehce nadprůměrný. Prostě posloucháte a posloucháte a moc songů se Vám do paměti nevryje. Teda výjimkou je ten první On our File a Enemies.. to jsou docela hity. Jinak lehkej nadprůměr.
Peddy 6

Boigrub
„Wenn es dunkel wird…“ CD 70:51
Psycho Records 2005

Tak tříčlenná německá banda, ve který najdete 2 skíny a psychobiláka. Tohle složení se určitě promítlo i v muzice co kapela tvoří. Takže na CD je 20 songů, z toho 7 jsou bonusy z dema kapely, takže CD je narvané k prasknutí. A opravdu je to slušnej mix, takže najdete tu streetpunkové vály jako třeba „ Deutschlands Strassen“, ska songy jako „Der suh von Susi Q.“ a i porci slušného rock´n´rollu a psycha, „Herr der Nacht“ nebo „Elvis P. von Bodensee“. Toho rock´n´rollu je tam asi nejvíc. Booklet je standardní, texty, fotky, děkovačka.

Peddy 7

Bombardiers
„ Bordeaux 83“ CD 23:37
Bomber Crew Records 2005

Kapela pochází z francouzského města Bordeaux a že jsou to Francouzi je zřejmé už od první skladby, páč je to takovej příjemnej mix punku a oi!, přesně to, co hráli dříve kapely jako třeba Camera Silens, Wunderbach, Lanterne Rouge a mnoho dalších. Na teto placičce je 7 parádních skladeb s názvy jako třeba "Les kids" nebo "Punks et skins", takže pro koho hrají je asi jasny... Obal není nic moc, je to jen dvoustránkovej kousek papíru, na němž jsou všechny texty, děkovačka, kontakt na kapelu a par fotek. Ale o obal nejde, důležitá je muzika a ta je pro mě za 9, když odečtu ten bodík za cover.
Meloun 9

Crucial Change
„American Made“ CD 24:58
Nuke and Pave Records 2005

Tak tohle CD vyšlo v roce 2005 na labelu, který vlastní kytarista a zpěvák kapely Tyler. Nyní na německém DIM Records vychází LP verze. Kapela pochází ze Seattlu, hraje ve tříčlenné sestavě a hraje typický americký brickwall Oi! jako třeba Stormwatch, Combat Ready nebo Forced Reality, ale je zde cítit i ovlivnění hardcore scénou. Nutno říct, že toto CD bylo nahráno s mooc hezkou slečnou, co hrála na basu, ale v současné sestavě už nefiguruje. No na CD je 9 válů, z čehož je zde jeden cover od Stars and Stripes a to „Proud Strong and Free“ a pak od Combat 84 vál „Trouble“. Booklet je jen jeden list, takže to je mínus, ale myslím, že na LP od DIMU toho bude víc. Prý mají jet příští rok i turné po Evropě, tak doufám, že na nás nezapomenou. Fajn album.
Peddy 7

Discipline
„Downfall of a Working Man“ CD 46:25
I Scream Records 2005

Holandskou kapelu Discipline, myslím není nutno dlouze představovat. Dle mého názoru, je to jedna z legend, na kterých je vidět, jak se postupem času vyvíjí a že nám ještě mají co nabídnout. Album Downfall of a Working Man je vydaný na labelu I Scream Records, kde Discipline vydávají. Musim uznat, že tohle CD se mi líbí opravdu moc..ale podle mě, ze všeho nejlepší na něm jsou fakt vymáklý texty, takže kdo jste na to vysazenej, vřele doporučuju :-). Tak tedy tohle album skýtá 12 songů z toho jeden cover ‘‘When I’m Dancin’ I ain’t Fightin” od Slade. Tak a teď bych se s dovolením pozastavila u válů, který mě něčim dostaly :-) Tak určitě to bude první song Belief – kterej má bejt poděkovánim kámošum, bez kterejch by se nedostali až tam kde sou a tak..Potom mě taky samozřejmě nemohla nechat chladnou třetí píseň Strenght to Live – krásnej, zabijáckej lovesong, kterej ale nevyznívá nijak trapně. No pak tady máme Boys will be Boys - to je podle mě jeden z nejchytlavějších songů z alba…je o tom, že lidi sice stárnou, jejich problémy se mění, ale proto se ještě nemusí měnit oni:) Najdeme tu i známej song Red & White Army, kterej se stal fotbalovou hymnou roku, a přesto myslim, že to neni žádná lopaťárna :) No a ještě jednou bych zmínila cover od Slade When I´m Dancing, I Ain´t Fightin, protože si myslim, že ho Discipline zmákli rozhodně daleko líp... Je pravdou, že při prvním poslechu jsem si hned z tohohle alba na zadek nesedla, ale čim ho poslouchám častěji, tím víc se mi líbí. Jediný co bych tim pádem týhle desce vytkla je, že tu je na můj vkus trošku málo rock‘n‘rollu:)
9.5/10 Adél

Haircut
Violence CD
Bords de Seine Records 2005

Toto album je třetí v pořadí tédle kapely z Paříže. Banda je složena ze skins – 3 plešky a 1 jedna renee. Album obsahuje 10 válů, z toho jsou 2 covery – Berlin od Tolbiac Toads a Zombie od franzouzské legendy Oi!/RAC Brutal Combat. Haircut hrají klasické franzózské surové Oi! v pomalejším tempu. Booklet je celkem odbytý, texty válů só pouze v jejich amteřském jazyce, takže pokud neovládáte francoužštinu, tak máte smůlu. V druhém válu PSG opěvují pařížský fotbalový klub. Poslední 2 vály só v angličtině – Who is the coward? A Smast the scum. Celkově je toto album pro mě nejslabší z jejich dosavadní tvorby. Ale kdo má rád klasické francózské Oi!, tak rozhodně nebude zklamán.
Okoun 6-7

Hetairoi
"Expulsados del Olimpo" CD 28:52
True Force Records 2005

Oi!kapela ze španělského Madridu. Kapelu jsem neznal a tak sem se těšil co na mě vypadne. No nejdřív jsem myslel, že to jsou Řekové, protože název kapely, alba i názvy songů jsou psán řeckou abecedou. Je tam i pár fotek a oni dokonce hrajou v brnění starých řeků!! Songy jsou ve španělštině, ale texty v bookletu jsou přeloženy do angličtiny, no samá historie Řecka, bitvy, starý vojáci, texty hodně temný samá krev, umírání a tak. Názvy songů jsou No Mercy, Spartan Chrest, 130 Blood Thirst, Ancient Soldiers, Empire of Chaos, Lady Skull, Black Ships a Indestructibles. Hudebně bych je připodobnil třeba k Ultimo Asalto nebo k Non Servium…prostě tvrdej Oi! jak řemen. Mínus je hlavně booklet a délka, jinak ok.
Peddy 7

Paris Violence
„Ni Fleurs Ni Couronnes“ CD 47:30
True Force Records 2005

Materiál francouzské kapely z let 1999-2001 znovu vydaný na True Force Records. No ono se tak vysloveně o kapelu nejedná. Muziku dělají dva lidé a to Flav a Spirou, co nahrávají kytaru, basu, zpěv a klávesy a bubeník je naprogramovaný. Ano klávesy, tenhle nástroj já osobně moc rád nemám, ale do tvorby Paris Violence skvěle zapadá, podobně třeba jako do songů od Dims Rebellion. Teď k muzice, zvuk je originální a to je super, ty klávesy fakt dělaj divy, do toho je hodně sól, mě se to osobně moc líbí. Hudba je taková melancholická, trošku smutná nebo na mě tak alespoň působí, něco jako třeba Red London, jestli víte co myslim. Textově kapela taky hodně na úrovni, nečekejte zde žádný klišovitý texty, Flav se zajímá hodně o historii, takže tu najdete songy o francouzských rytířích(Unberg Stenberg) nebo o okupaci Maďarska (Retour a Budapest) a podobně. Booklet je taky v pohodě, texty + fotky. Určitě to stojí za poslech a těšim se na další reevidovanej nebo novej materiál týhle kapely.
Peddy 8

Perkele
Confront CD
Bandworm Records 2005

Confront je už v pořadí pátou řadovou deskou provařené trojky z Göteborgu. Vyšla v roce 2005 na Bandworm Records a obsahuje 10 songů. Perkele nejsou už dávno žádní nováčci na pódiu a jejich hudba je celkem charakteristická, podobně hrají třeba The Templars z New Yorku. Pomalejší tempo, Ronův zpěv a singalongové refrény - nic nového ale dobře zahrané. Texty na desce se točí kolem života, patriotismu, ale třeba i o pozérech ve scéně a podobných věcí. Na nahrávání si Perkele pozvali sbor složený ze členů spřízněných Švédských streetpunkových kapel (Underdogs, Radio 69, Haldback, Fistful) a klávesistu, který dodal jejich hudbě trochu uhlazenosti. Všechny songy na desce jsou v angličtině. Jako největší hity mi vycházejí "The Way I Know", "Heroes of Today" a "I Hate the World". Z desky trochu vybočuje notně sentimentální balada "Moments". Obal je zpracovaný v bílo šedých barvách a má asi evokovat scénu z Mechanického Pomeranče. Vevnitř jsou všechny texty, pár fotek kapely a krátká děkovačka. Co se mě týče, měl jsem Perkele raději v období desky "Stories From the Past". Confront je určitě výborná deska, i když mě osobně se do hlavy vryly spíš starší kousky.
Misantroop 9

Retaliator
„When Duty Calls“ CD 52:59
Pure Impact Records 2005

Třetí dlouho hrající cedlo podle mě jedný z nejlepších oi kapel současnosti. Po albech Against the Grain a Order of Chaos je tady album When Duty Calls. Na albu najdete 12 pecek ve stylu na který jste od Retaliator zvyklý. Nabroušené kytary s krapet metalovym zvukem,spousta vyhrávek basy a ukřičenej hlas zpěváka. Album otvírá pecka Skinhead Rock, podle mě největší šleha, další pecky na albu jsou podle mě songy Hunting Chris Ryan nebo Bloodshed and Conquest.Na albu je i jeden cover od Madnnes J a to Bed and Brekfast Man. Booklet je super, jak už je na Pure Impactu zvykem, obsahuje texty a fotky. Tadyto album je povinnost pro všechny skins, vynikající, agresivní, bez politickejch kydů, prostě oi jako řemen. Tuhle kapelu bych chtěl někdy vidět na živo.
Peddy 10

Tattooed Motherfuckers
„It´s A Thugs Life“ CD 33:53
Mother Fucking Sounds 2005

Tak po 7´´ Hate Edge tu máme první dlouhohrající album tědlech pokérovanejch zkurvysynů. Tohle je prostě naprostá pecka, agresivní oi!/punk s hodně nabroušenejma kytarama a zpěvem, kterej to do Vás pere horem dolem až už nemůžete dejchat. Prostě po první poslechu zůstanete stát s otevřenou hubou, protože tohle je čistá nenávist vylisovaná na CD. Textově no, bitky, chlast, kérky, zkurvená společnost a práce. Všech 15 válů je opravdu dokonalejch. CD obsahuje i první sedmičku Hate Edge a najdete na něm dokonce i cover od Discharge a to Ain´t No Feeble Bastard. Booklet je vynikající - texty a fotky úžasnejch kérek, v děkovačce zmíněný současný britský kapely jako Retaliator, Condemned 84 nebo On File. Tohle je muzika ulice pro všecky chuligány, skíny, vožraly, blázny, asociály a podobnou verbež. Kult!!!
Peddy 10+

The Casuals
Nothing but the Casuals LP
Skins on Attack Records 2005
Datum přidání recenze: 8.4.2009

$\“casuals.jpg"$

Kapela z italské Padovy, která vznikla na troskách bandy Calcio D´Inizio, kde bubnoval současný zpěvák Zap. Krom tohoto LP má kapela na kontě ještě EP We Are The Casuals a z této 7´´ zde najdete dva songy a to Skin@net a We Are The Casuals. Na zeleném vinylu(celkem jich prý bylo 100 červených, 100 bílých, 100 žlutých, 100 zelených a 106 modrých) najdete 10 songů v angličtině, cože je právě rozdíl oproti Zapově přechozí kapele, která měla vály jen v italštině. LP bylo nahráno ve 4 lidech, ale kapela normálně koncertuje ve tříčlenné sestavě a Zap hraje na bicí a zároveň zpívá. Hudebně je to celkem zvláštní muzika, nevím k čmu bych to přirovnal a už vůbec k nějaké italské kapele. Hodně výmluvná je první píseň Street Rock´n´Roll, kde zpívají, že není ani rychlý ani pomalý, ale hrubý a hlasitý. A to asi vystihuje hudbu The Casuals. Tak něco mezi, kytara je hodně hrává, takže zde najdete solíčka, do toho krapet rychlejší bicí, ale je to song od songu. Třeba vál Sick World začíná vybrnkávanou akustickou kytarou a přejde ve výbornou a silnou pomalejší skladbu. Textově to nikterak nevybočuje, texty o skins životě a vším s ním spojené. Celkově bych to shrhul tak, že na to, aby jste si pustili The Casuals musíte mít prostě náladu.
Peddy 6/7

The Vendetta
„Terror Nation“ CD 18:19
Brutus Records 2005

Máme tu pokračovatele kapel Bloodline a Billy Boy e la Sua Banda. Tak jelikož Bloodline miluju tak sem se moc těšil co borci vyprdnou. No na cd je osm válů, ale kdo čeká trošku temnější nebo depresivnější hudbu jako Bloodline, tak se nedočká. Muzika je rychlejší, určitě vymakanější a zpěv víc uječenější. Texty jsou podobný jako u Bloodline, tam depresivita zůstává, samý zabíjení válčení a nenávist. Hitovky tady každopádně jsou třeba refrén ze skladby Brutalizer:“Killing for a Living“ Vám bude v hlavě znít ještě dlouho. Určitě slušnej nástupce Bloodline, ale ty budu mít prostě vždycky radši. No booklet, jen jeden dvojlist s textama, ale co, na mini cd to stačí. Dobrý.
Peddy 7

Tir Groupe
„Assaut final“ CD 30:54
Bords de Seine 2005

Francouzská grupa, jejíž členové se rekrutují z kapel jako Urban Crew, Haircut, Traquenard nebo Oeil pour Oeil. No vlastně ani nevím jestli je to kapela, páč až na kytaristu nikdo ze zbývajících 8 muzikantů neodehrál všechny skladby... Jejich hudba je čisté středně rychle Oi!, kterému vévodí kytara a namáklej zpěv... Když jsem toto cédko slyšel poprvé, přiznávám, že mě moc nezaujalo, ale s každým poslechem je to lepší a lepší a můžu doporučit všem, kteří mají rádi tvrdý melodický Oi!, akorát mě teďka nenapadá, ke komu bych je přirovnal... Možná ke Condemned 84 nebo k novějším The Business. Celkem je tady 10 skladeb, z nichž nejlepší je pro mě „Sarkoland“ (o kom asi bude? No ten pán je asi hodně populární :-)) a poslední song je předělávka od Stars and Stripes „Skinheads on the Rampage“, ale ve francoužštině. Po grafické stránce je tato věc udělaná hezky, booklet ma 8 stránek, kde jsou všechny texty no a každej clen kapely tu má děkovačku a foto-obzvlášť to basacceno na mě udělalo mooooc velkej dojem. Takže celkově hodnotím 9.
Meloun 9

Ultima Thule
Skaldemjöde EP
DIM Records 2005
Přidáno: 19.02.2009

7´´ z nekonečné řady singlů, které vydává DIM Records. Song na straně A je Skaljemöde, což vůbec netušim, co může znamenat a můžete si ho poslechnout i na albu Yggdrasil. Tam jsem dokonce našel text, ale chytrej z toho rozhodně nejsem. Song začíná mluveným slovem do muziky, ale po chvíli se rozjede do rychlejšího tempa s normálním zpěvem. Na druhý straně je vál Midgard, což už by se tak dalo odhadnout o čem to tak asi bude. Ten prozměnu začíná hodně zajímavejma bicíma. Opět k EP není žádný papír s texty, ale vzadu najdete starší fotku, kde uvidíte, jaký byli Ultima Thule fešáci před pár lety. Nechám stejnou známku jako u Lokes Träta.
Peddy 8

Ultima Thule
Yggdrasil CD 56:58
Ultima Thule Records 2005

Další album těchto králů severského vikingrocku. Už název alba Yggdrasil(Strom života) dává tušit o co půjde. Na albu je 14 skladeb ve švédštině, vše v klasickém duchu Ultima Thule. Melodická hudba, zajímavá sóla, texty vycházející z dávné mytologie severu plné obrů, vikingů, havranů a jiných bytostí té doby. Už intro je jakási část dávné severské básně Edda. Booklet je udělán velmi kvalitně, obsahuje všechny texty(jen švédsky, bez vysvětlivek, což je blbý, i když znalci mytologie Severu si většinou domyslí, co tím chtěl básník říci) a fotky členů kapely. Pro milovníky tohot žánru, je tohle povinnost do sbírky. Za největší hitovky považuji osobně skladby Bärsärka Gille, Ginnungagap(Propast prázdnoty) a Bifrost Bro(Bifrost je most spojující svět lidí a bohů).
Peddy 9

Rozhovory

Historie

Recenze

Odkazy

Kontakt