Alternate Action CD, které obsahuje veškerý materiál, který zatím kdy kapela udělala, takže na něm naleznete songy se split 7´´ s Marching Orders, desku Tough Times a We´re Not Like You a k tomu ještě tři předtím nevydané songy, no celkem je toho 15 věcí. Tak o šesti sonzích, které jsou z desky Tough Times to psát nebudu, to si můžete přečíst v recenzi od Šafyho. Hudebně je to skinhead rock´n´roll jako řemen, prostě stará škola i zvuk s neoboosterovanou kytárou, přesně jako Veros, raná tvorba Skrewdriveru, Templars, Perkele nebo The Legionaires. Hnedka úvodní song Dead End Street je celkem slušná vypalovačka právě v tomhle stylu a kdo má rád kapely, co jsem zmiňoval, bude tohle album prostě milovat. Songy jsou hodně orientovány na problémy working classs, takže bloumání po ulicích, zkurvená společnost, těžkej život, beznaděj, těžké časy, neměnnost systému pro obyčejné lidi atd. Album je digipack, takže paráda, zvenku to vypadá opravdu luxusně, co je ovšem snad jediné mínus je fakt, že tam prostě chybí booklet. Je tam jen leták s reklamama na vydavatelství a o kapele prd. To trošku kazí celkový dojem a je to jediný důvod, proč nedávám plný počet. Alternate Action Nevím proč, ale kanadský Oi! kapely jsem nikdy moc nesháněl a tak nějak je obcházel, zdá se, že jsem dělal chybu a měl bych to napravit. Alternate Action mě teda uplně dostalo, desku mam dva dny a valím to neustále do kola. Na růžovej desce je jen šest songů, ale žadnej neni slabej. Ta barva desky mě dost překvapila, pač v bookletu jsou fotky lidí co si dávaj do držky, samej skín a deska je ružová, no proč ne. Teďka k muzice jednoduchý Oi! ve středním tempu a chraplavej hlas zpěváka, kytara ala Veros a Skrewdriver to je přesně to, co mě baví, žadný veliký vyhrávky a sóla, prostě jednoduchej rokec. Texty jsou o rvačkách, životu v hnusným městě, nenávisti k politickejm mrdkám. Pro mě nejlepší věc je hnedka první Tough Times, ta mě teda nakopla, jinak všechny songy jsou hodně povedený. Shrnul bych to tak, Nádhernej obal, booklet má všechny texty a nějaký násilnický fotky, růžová deska a perfektní muzika. Tohle všechno se rovná povinnosti mít to doma, vřele doporučuju a dávám jednoznačně 10.
Ani krok spat! Demáč nové mladé kapely z Bratislavy. Jejich song Kult holej hlavy znáte možná z kompilačky Czech and Slovak Streetkids III, která vyšla nedávno u Rabiát Records. Kapela hraje ve čtyřčlenné sestavě, ale se dvěma kytarami a na tomto demu se nachází 9 songů(Hoj zem draha, Kult holej hlavy, Neokolaborant, Zakliata stráž, Bud sam sebou, Změna?!, Hudba našich srdc, Slovensko patri nam a Ani krok spat) a všechny ve slovenštině. Poté, co přestali hrát Začiatok Konca, zní tahle kapela velmi nadějně. Některé songy jsou melodické střední tempo jak Začiatci(třeba Bud sam sebou), některé jsou rychlejší jako právě Kult hole hlavy a něco je pomalá malá balada ve stylu Right Rest(Zakliata straz). Banda má i cover od Cock Sparrer England Belongs To Me jen se slovenským textem. Jak už názvy vypovídají, kapela je hodně patrioticky založená(už jim stihli zrušit i jeden koncert, takže kucí budou naši;-)), což je pro nás jedině dobře. Vymezují se jak proti prznění kultu zprava(Neokolaborant), ale i proti levicové komunistické politice, která ve společnosti ještě často převládá(Změna). Nejvíc se mi asi líbí song Hudba našich srdc, kde kapela zdůvodňuje, proč právě hrají Oi!/streetpunk. O bookletu se tu nedá mluvit, je to jen jeden list, ale za 60SK(2EU) je tědlech 25 minut skvělé muziky opravdu zadarmo. Kontaktovat kapelu můžete na http://bandzone.cz/anikrokspat, kde si můžete i poslechnout dva nové songy, které na demu nejsou. Doufejme, že právě ty jsou příslibem do budoucna a kapele někdo vydá regulerní album, protože si to určitě zaslouží.
Antipati
Dva skřížené samopaly ve znaku (Skins on Attack) napovídají, že se ke mně dostala kvalitní kapela. Tou kapelou jsou švédští skíni Antipati. Pro mě kapela doposud neznámá. Tušim, že CD vyšlo u Skins on Attack už o rok dříve. K muzice Antipati, tak valeji solidní punk rock v rychlejším tempu, sem tam řízlej Oi!. V pár peckách je maličko slyšet i troška těch vikingskejch melodii. Na desce je 16 pecek, což je celkem slušná porce muziky. Texty songů jsou půl na půl švédsky a anglicky. Alespoň u poloviny věcí vím, o čem jsou.Pecky co bych vyzdvihl jsou, na straně A, Born without Balls a na straně B, je to určitě On Repeat a Friday Friends, což je podle mě největší hitovka. Je sice pomalejší ale, zato s harmonikou a na druhou dobu. Text je o podpoře mezi přátelema a o stejné muzice, oblečení a o stejnej věci kterej všichni věříme. Není radno si s náma hrát. Deska je klasicky černá a booklet je plnej textů a děrovaček, nechybí ani fotky. Sečteno podtrženo parádní LP se vším co k tomu patří. Argy Bargy Na třetí album týhle all star bandy dříve narozených :) skins jsme si museli počkat pěkně dlouho. Ale kdo počká, ten se dočká a tohle album toto přísloví 100% potvrzuje. 14 songů toho nejlepší mixu Oi!, streetpunku s lehkým dotykem HC, prostě tohle album je pro mě to nej, co nám Anglie v posledních letech nabídla. Dá se říct, vše co je na této desce je ideální, ať už čas hraní, tak booklet, ale především muzika. Komu se líbilo album The Songs from the Streets, tak ten tohle z věže hodne dlouho nevyndá. Zpěvákův hlas s nezaměnitelnym anglickym přízvukem, do toho hravá kytara, která sází vyhrávky jak na běžícím pásu, dunivá vyšperkovaná basa a do toho všeho skvěle zahrané bicí. Album otevírá song Your Time will Come, což je celkem nářez, ale žádná lopata, pak je song Lights over London, což je opravdu sentimentální a chytlavá singalong pecka. Jinak nářezy a pomalé streetpunkové vály se celkem vyrovnaně střídají, z těch pomalejších jsou nej určitě songy No Regrets, No News is Good News a především One More Drink. Z nářezu pak již zmiňovaný první vál a pak určitě Right to Fight. Booklet je přesně takový, jakej bych zavedl povinně u všech CD: barevnej, texty, fotky, pěkné grafické zpracování, obsáhlá děkovačka, no Captain Oi! se pěkně vyšvihnul. Tohle by měl mít každý milovník streetrocku doma. Badlands Tak Viktor Nefkens dal kapelu znovu do kupy. Badlands jsou prostě vynikající. Inteligentní kapela, která má co říct jak příjemnou muzikou tak hlavně smysluplnými texty, které Vás donutí přemýšlet a chytnout za srdce, takže nečekejte žádné pivo, buřty a nenávist. Na tomto albu jsou texty obvzláště vydařené, zabývají se hodně osobními pocity, vzpomínkami a celé je to takové hodně melancholické. Největší hitovky jsou určitě vály jako Theatre of Life, If you know Underground, Dancing on Our Graves a nebo One of the Moments. Hudebně je to o maličko jiné než předchozí alba, více to připomíná spíše projekt Soultamer. Nesmí ale chybět ani jen songy s akustickou kytarou, například Killing Time. Jediné mínus je trošku booklet, kde jsou jen texty a žádná fotka, ale co, muzika Badlands je prostě špička. Combat 77 Kapela z Německa hudebně trochu podobné Cock Sparrer se ženským zpěvem.Zpěvačka má trošku unavený hlas,chtělo by to
se do toho víc opřít nebo si dát panáčka na kuráž:-)Jinak je kapela dobře poslouchatelná,je tu 14 songů v angličtině ve středním Oi!punk
tempu.Obal velmi pěkný kreslený digipack,v bookletu obrázky,texty a fota členů kapely,přesně tak jak to má být.Dobré. Cenzúra Mini CD Bratislavský kapely, která koncertuje i hodně často u nás a nemusim jí nijak blížeji představovat. Tak nejdřív CD je volně šiřitelné a kapela ho umístila na své stránky http://www.cenzuraband.eu/, ale jinak za něj chce asi 50 SK, což je naprostá pohoda a myslím, že by se podobné kapely měly podporovat, tak jsem si to pořídil. CD je ve slim obalu, booklet je jen jedna stránka a CD je potisknuté..no za tu cenu pořád dobrý. Tedka k muzice, na CD jsou nahrány 4 písně a co mě teda hodně příjemně překvapilo byl zvuk. Prostě zní to profesionálně jako svině, žádný chyby, šumy, všechno perfektně vyvážené a nic se netluče. Songy se jmenují Odpoveď na seba, Mesto na Dunaji, Je to preč a The Family. Celé CD je neskutečně melodická věc, škoda že tak krátká a v písních je dáno hodně prostoru harmonice a občas i klávesám, což tvoří hodně nevšední zvuk. První dva songy jsou v punkrock štýlu, kde se parádně střídají pomalejší a rychlejší pasáže, třetí song je skáčko a čtyřka je anglická pomalejší věc, kterou nazpíval haromnikář Zel a objeví se v ní parádní ženské vokály, které hlavní zpěv skvěle podtrhnou. Po rozpadu Začiatku Konca se nebojím říci, že se kapela dostala na Slovensku na jednu z top pozic ve scéně a doufám, že natočej co nejdřív něco dlouhýho, protože tahle „ochutnávka“ mě uplně dostala.
Crusaders/Vortex Split EP dvou známých kapel od našich německých sousedů, konkrétně ze Saska a to anglicky zpívajících Crusaders a
mateřsky zpívajících Vortex. Vinyl vyšel na Randale Records, takže je to pěkně udělaný, obsahuje list s texty kapel a na pozadí pár fotek. Na
obalu je parafráze na plakát na film Návrat do Budoucnosti, což je v překladu i vlastní název alba. Každá kapela je zde zastoupena dvěma songy,
Crusaders tu mají song Going On a Fuck the World, Vortex zase Freunde a Scheissegal. Tak začneme Vortexama,první song je pomalejší o přátelství a
o tom, že bez přátel bychom by nebyli ničím a o tom, jak je důležité si přátelství vážit. Je to pomalejší a melancholičtější song s táhlejšími
kytarovámi sóly. Scheisegal je oproti tomu o dost rychlejší a uřvanější protestsong o tom jak nás nezajímají lidé, co mají prachy a kteří je mají
na prvním místě v hodnotovém žebříčku. Crusaders to mají položené v podstatě stejně, první song je pomalejší, oproti Vortex mají pro mě lepší
zvuk, text pojednává o tom, jak je nám fuk, zda máme pravdu nebo jí nemáme, ale důležité je to, že pokračujeme v tom, co děláme, kytara je také
vyhraná, na což jsme u nich zvyklí. Druhý song je tvrdší a je textem hodně podobný druhému songu od Vortex, takže protest song o žití na dluh a o
tom, jak se na Vás ostatní dívají z patra. Za kilo 4 kvalitní skladby to se vyplatí. Dobrá věc. Discharger Po koncertu ve Vyškově a zprávě, že Discharger vydávaj třetí desku jsem se opravdu začal těšil jak malej Jarda na Vánoce. A skutečně se dva roky čekání na další album vyplatilo, protože tahle deska společně s Alternate Action je pro mě naprostá pecka na závěr roku 2008, ale popořadě. Takže na albu, které je koncipováno jako digipack (paráda) se nachází 14 songů, včetně intra. Kapela má na svých stránkách napsáno, že hraje Battlefield Rock a je nutné jim dát za pravdu. Skutečně texty jsou hodně o bitvách, předcích, bojích v prachu a stínu, a střežení svého území. Nechybí ovšem ani klasická témata, jako odpor k drogám a dealerům(song Start a War - v Holandsku se asi není čemu divit), o takzvaných drsňácích, který mají akorát plnou hubu keců(Barking Dogs don´t Bite), o ztrátě přátelství(My Friend), hrdosti na své město(The City Where You Belong) atd. Prostě musel bych popsat každý song extra, protože opravdu zde není žádný slabý, naopak. Hudebně je tam cítit metalový vliv, ale žádnej nářez, prostě víc vyhrávek a solíček, Tim zpívá naprosto skvěle, bicí jedou v přesných rytmech a opravdu songy navozují atmosféru bitev. Je to směska melodického streetpunku s kořením severského rocku a nechybí ani klasické balady typické třeba pro Ultima Thule a streetpunkové songy s akustickou kytarou. Největší hity jsou určitě songy jako první Guardians of Lowlands, Shadows and Dust, The Sword of our Ancestors, The City Where You Belong a poslední The Dream I once Had. Potěšila mě i děkovačka, ve které jsou zmíněné kapely co hráli ve Vyškově s nimi, takže je vidět, že se jim zde líbilo. Prostě doporučuju všema deseti, tohle musí mít každý doma, protože toto je opravdu jedna z top evropských kapel současnosti a toto album to jen dokázalo a potvrdilo. Neskutečné album.
Discipline Nové cover dvoj CD od kluků z holandského Eindhovenu, jenž obsahuje 30 hodně našláplejch cover songů, jako je Rebel Yell od Billy Idola či One Law For Them od 4Skins a mnoho dalších. Joost opět nezklamal a jeho hlas je pořádnej hukot, stejně tak i zbytek kapely kteří to drtí o stošest. Na Discipline jsem se dostal poprvé a můžu říct že jsem neprohloupil, koncert měl grády a show byla úžasná. Měl jsem velký štěstí že jsem tohle CD vůbec sehnal, protože bylo už poslední. Cover je udělám obyčejně ale pěkně vypadá, uvnitř najdete soupis cover songů a vyjádření k nim od Joosta. Ačkoliv by se dalo říct, že to není řadové album, musím uznat, že se opravdu povedlo a určitě nesmí chybět ve vaší sbírce. Na závěr snad jen Discipline – The Undefeated Kings Of Street Rock !
Disturbed Mother Fucker Takže člověk kterej stojí za tímhle cedem je podle mě jeden z nejaktivnějších lidí ve skins scéně v Evropě. Tentokrát si na nás Jonesy připravil tribut na starý dobrý Oi! kapely a přezpíval ty největší hitovky. Alb, jako je tohle je na světě asi milion a nikdy mě nějaký extra nezaujalo, ale Oi! Aint dead mě dost baví, je to asi tím, že starý kapely poslouchám jen výjimečně, takže jsem si je koupí tohodle ceda pěkně připoměl. Navíc Jonesy ma parádní hlas, takže všechny ty pecky maj zvláštní náboj. Konečně o jaký songy se jedná, takže (od jakejch kapel jsou psát nemusím?) Oi! Aint Dead, Evil, Someone´s Gonna Die, Oi! Oi! Oi!, Gonna Get a Gun, England Bellongs To Me, Vicious Rrumours, Violence, I Don’t Llike You, Cheap Imitation, Generation Of Scars, Rose of England a Warboots. Všechnny hitovky jsou parádně zahraný a CD je dost zábavný. Doporučuju všem co maj rádi starý kapely.
Donars Groll Druhé album saské čtyřčlenné vikingrockové grupy, akorát že ne už na PC records, ale na Pure Impact. Na albu se nachází 12 songů, z čehož jsou 3 v angličtině(See the Valkyries, Hammer of Thor a cover Ravens od Ultima Thule)a zbytek v němčině. Myslím, že podle názvů songů si uděláte obrázek, o čem to tak textově asi je, no jo je to tak, Midgaard, valkýry, bozi, Ragnarök, ale i vlastenectví a snaze jít proti mainstreamu atd. Severská mytologie z toho chvílema přímo kape?. Zpěvák má hodně zajímavý hlas a je vidět, že fakt umí zpívat a kapela ho zdatně podporuje v refrénech. Kytara se pouští do lehčích vyhrávek, které navodí atmosféru připlouvajících lodí vikingů. Je zde i song Eiris Sazun Idisi, který je zpíván v nějakém starém německém dialektu. Bohužel, CD se po pár posleších stává trošku nudné, jako muzika to není špatná, ale skladby si jsou hodně podobné a chybí nějak výraznější nápad, který by jednu odlišil od druhé. Největší hity jsou pro mě songy Götterschicksal a Allvater Odin. Frei.Wild Jen, co se mi dostala do rukou tato nová věc od Frei.Wild, okamžitě se zařadila do mého top žebříčku. První věc, která mě u kapely překvapila byla, že vlastně pocházejí z Itálie (přesněji z Jižních Tyrol), druhá pak skvělá kvalita a poslouchatelnost nového alba, které dle mého předčilo všechna dosavadní. Na albu najdete 13 songů plus intro, samá pecka za peckou. Čeká vás pěkně našláplá muzika švihlá rockem a zpěvák s krásně mužným hláskem, který němčina jen podtrhuje :-). Vyzdvihla bych hlavně songy Sie hat Dir nen Arschtritt gegeben, Irgendwer steht Dir zur Seite a Böse und gemein. Doporučuju zejména pro fandy Böhse Onkelz a kapel jimi ovlivněných. CD má také skvělý booklet a u mě je to za 11 hvězdiček z deseti :-)..
Hais & Fiers Po albu La Rage, které bylo nahráno s automatickým bubeníkem a splitku s Choc Frontal tu máme třetí album nekorektní bandy z jihu Francie. Album bylo nahráno v pětičlenném složením a jen taková perlička, v kapele hrají dvě holky a to konkrétně na basu a kytaru. Tak nejdřív na začátek, kapela se s tim moc nesere, takže doporučuju lidem co mají rádi bandy jako Les Vilains, Last Riot, KBK, Evil Skins a podobně. Na albu se nachází 12 songů z čehož jsou dva covery a to Smash the Reds s francouzským textem od No Remorse a Totenkopf od frantíků Totenkopf, ale i přesto v ostatních písních nenacházím žádnou velkou politku. Textově jsou to protřelá skinheadská témata jako bitky, pomsta, alkohol, tetování, muzika, přátelství, kocovina a podobně. Hudebně je to rychlejší Oi!, kapele to opravdu šlape, kytary se pouštějí do sól, ať už pomalejších a nebo rychlejších. Přirovnal bych to k australským The Corps s trošku starším zvukem. Až na jeden song jsou všechny songy zpívané v jejich mateřském jazyce, ale občas se vyskytne anglicky zpívaný refrén. Co je ovšem parádně udělané je booklet, kdo má rád booklety TMF, tak ten si dozajista smlsne i na tomto. Všechny texty podpořené hromadou fotek a prostřední doustránka jako obrovská koláž fotek z koncertů a chlastaček. Hudebně jsou všechny songy na stejné úrovni a album je hodně vyvážené. Mně se nejvíce líbí song Du sang, de la sueur et de la fierté, pak anglický zpívaný Hold Fast a poslední song Coupable. Nejlepší album kapely, co zatím vydala. Hais & Fiers/Choc Frontal Po albu La Rage sehanla kapela Hais?Fiers na tuto fošku konečně někoho, kdo by jim bicí odbouchal na živo. Bubeník si říká 8.6 a zajímavé je, že v druhé kapele, která je zastoupena na tomto splitku(Choc Frontal) hraje na kytaru zpívá. K muzice, no každá kapela je tu zastoupena šesti píšněmi, které ač jsou všechny v jejich mateřštině již názvem evokují co si kapely myslí, takže jen tak pár názvů: Our Way of Life, Ultra-Violence, Skinhead Party, Révolte Urbaine, Hooligans Rules a nebo Pédophiles. Album otevírají právě Hais?Fiers, jejich hudba je podobná prvnímu CD La Rage, já třeba bych rozdíl v bicích moc nepoznal, ale někdo to asi slyší. Většinou je to střední tempo, ale občas se z refrénu stane pěkná sypačka jako třeba v songu Gaston nebo Ultra Violent. Nechybí ani hodně melodické vály s chorálovými a chytlavými pasážemi, jako třeba Skinhead Party. Choc Frontal působí naopak trošku lopatisticky a to hlavně zvukem, který je méně kvalitní než u první zastoupené bandy, ale tuším, že je to jejich první věc(nikdy jsem o nich předtím neslyšel). Najde se tu i pěkná melodie a sborový zpěv, ale chtělo by asi trošku máknout na tom celkovém zvukovém provedení. Od nich je asi nejlepší první vál Choc Frontal a poslední rock´n´rollový Alés. Booklet dělal asi stejný grafik, jako u alba La Rage, prostě parádní, ke všem textům obrázky, vše přehledné a na konci společná fotka kapel. Po zprůměrování výkonu obou kapel je to celkově za 6.
Headcase Tedy nevim, jestli je to nějaká náhoda nebo ne, že legendární kapely z 90. let vydávají právě po pěti letech své další album. Po Argy Bargy a Les Vilains tu máme jejich kolegy Headcase. Na albu Old Glory Boys najdete 21 songů, z čehož je 12 uplně novej materiál a 11 jsou jejich znovu nahrané staré skladby. No popravdě, já k CD přistupoval dost skpeticky, protože mě jejich předchozí tvorba nějak extra nevzala, ale všechno popořadě. Jestli bych to k něčemu přirovnal tak právě k poslednímu albu Argy Bargy. Hudebně to sice není tak promakaná věc, ale songy jsou podobně koncipovány, prostě tvrdá muzika, ale občas nechybí ani klávesy nebo harmonika, která vynikne velmi dobře v srdcovkách. Mezi srdcovky zařadím určitě songy jako Young at Heart, Killing Time, The Only One nebo Falling Over. Mezi tvrdší věci třeba Daylight Robbery, The Boy We Love to Hate nebo You Listened. Textově je to celkem vyzrálé album, je vidět, že kapela je přeci jenom služebně starší, takže opěvování starejch časů, mládí, zabíjení nudy ve městě, rozchody s dívkami, chlast a fakt jak ho Vaše dívky nemají rády atd. Kdo má rád kapely typu Pride nebo právě Argy Bargy, tak tohle album bude milovat. Délka hraní je více než skvělá, prostě plné CD + staré znovunahrané hity kapely (zmíním třeba Still Fighting, Oi! For the World, Oi! The Medley…) také potěší. Booklet u Pure Impactu nepotřebuje další komentáře. Tohle se skvěle poslouchá. Dobrá věc.
Horytnica Polská oi! kapela s prvky viking rocku, která vydává své první album. Na CD najdete 8 songů, v čemže je započítáno intro i outro, takže v podstatě jen 6. Po intru, což je piánovková akustika se hřměním tu je asi nejpovedenější song alba Moj Hymn, který je o lásce k vlasti o přírodě a krajině. Co bych vyzdvihnul v tomto songu je hlavně zpěv, který je hodně klidný, až melancholický, prostě k muzice sedne jak prdel na hrnec. Pokračujeme songem Uliczny Wojownicy, kde je asi jasné o co půjde, potom máme Czas Wyboru, který je o možnosti volby, kterou má každý z nás, následuje Zmienosc, která má skvelý zpěvný refrén a perfektně zahranou kytaru, Teatr, a Jak tu zyc, která je o těžkém životě obyčejných lidí v Polsku, kde jsou u moci pořád ti samí lidé. Hudebně je to celkem vyhraná muzika a songy se příjemně poslouchají. Prostě melodická hodně rocková hudba, která ovšem zbytečně nezabíhá do tvrdosti a metalovosti. Dobře je udělaný i booklet, kde najdete všechny texty. Jediné mínus je asi to, že zde není žádná fotka kapely, odkud pocházejí a ani setava, takže nevíte, v kolika lidech hrají. Kdo má rád věci typu Volund Smed nebo Raven´s Wing, tak tohle album bude mít určitě rád.
http://www.pure-impact.com/download/Horytnica-Moj_hymn.mp3
Kampfzone Tohle minialbum pro mě bylo velmi příjemným překvapením, jelikož jsem žil v domnění, že se kapela rozpadla a že neharají. Jak to teda je nakonec to nevím, ale každopádně ať už živě nebo posmrtně vydali u DIM todle mini CD. Tak 7 songů a 17 minut to není žádnej odvaz, ale pro koho kdo má kapelu rád je to víceménně povinnost a ani jeden song není nějak vysloveně odfláknutý. Celé album je hodně tvrdé, i na jejich poměry, nejvíce mi připomíná poslední Bastarde a nebo splitko ze Steelcapped Strength. Prostě Denny do mikrofonu řve jak protrženej a vše to skvěle podbarvuje občas naboosterovaná basa. Plus je taky to, že pod texty je anglicky napsáno jakési vysvětlení, o čem to vlastně je,takže i neněmčináři se dozví, co tím chtěl básník říci. Textově nic nového, takže zlost, internetový bojovníci, zločinci, ACAB, válka a hlavně jednota. Jinak pro mě je největší hit rozhodně song Kriegsgebiet a za něm následuje Die Wut. Výborná věc, kterou jen tak z věže nevyndáte. Jedině ta délka no. Les Vilains Kolekce singlů a songů z výběrovek od roku 1998-2006 týhle Belgický dlouho hrající stálice Oi! scény. Sakra, myslel jsem nejdřív, že to je normální řadové album, ale to prý budou nahrávat až na konci roku, tak aspoň něco. Tak na CD jsou známé věci jako Belgique Hooligans, Nous Serons Toujours La, potom songy Justice de Rats a Internet Warrior, které jsou známé ze splitka s Kampfzone, potom několik coverů jako Somebody Put Something In My Drink(The Ramones), Wonderwall(Oasis) a Government Action(Skrewdriver). Songů je celkem na CD 14, ty co jsem jmenoval výše + nějaké další, které jsou většinou nechány v původní kvalitě. Booklet je OK, sice bez textů, ale to na výběrovkách bývá, ale zato tam jsou 3 stránky fotek a pěkný obal. Album vyšlo na Oi! Ain´t Red Records, což jsem neznal, ale po přečtení bookletu jsem zjistil, že to je pobočka známého německého distra Adle Versand, kde toto můžete i sehnat. Koukněte na http://www.adler-versand.com, s majitelem se dá domluvit i poslaání peněz v obálce nebo složenkou a ne jen přes paypal. Tohle je dobrá věc pro sběratele, ale už se těšim na nové album.
Lion Shield
Máme tu poměrně mladou kapelu z Hannoveru ve složení: tři skíni a jeden punk. Z gramofonu se na mě valí příjemný Oi! s chraplákem, muzika podobná třebas Evil Conduct, žádné složitosti, sem tam nějaké to sólíčko, ale vše pěkně melodické. Semtam je slyšet i pěkně rock and rollová kytara. Na desce je 10 songů a všechny pojednávaj o kultu skinheads, pátečních kalbách, těžkejch časech a tvrdej práci. Jeden song je německy, jinak vše v angličtině, zpěvu je moc dobře rozumět. Deska je opět černá, booklet obsahuje všechny texty, fotky kapely a koláž fotek, kde jsou většinou pochlastové stavy. Musím říct že deska semi velice líbí, vyzdvihl bych především pecku Jungs von der Liene. Chtěli jsme Vám přinést i rozhovor s touto kapelou, aly byli jsme odpálkováni, že prej nebudou dávat rozhovor pro zin, kde jsou nacistické kapely :D No je to jejich problém, mohli být slavní.heheh.
Open Violence Demo německé kapely, o které nevím vůbec nic. No fakt, na bookletu není žádný kontakt na kapelu, mail, webovka, fotka a nebo jakýkoliv nějaký náznak nějaké informace. Jen jednoduchý černobílý obal(list) a devět songů v němčině. Takže budu asi mluvit jen o nich, protože nevim, v kolikačlenné sestavě kapela hraje, kolik má kytar a prostě tak..ale snad o ní v budoucnu uslyšíme. CD otvírá písnička Armes Deutschland, což je celkem vypalovačka hozená do stylu Kampfzone nebo novějších Last Riot, prostě přímočarý skinhead rock´n´roll/streetpunk s hodně hrubým zpěvem, kterému němčina sedí jak prdel na hrnec, podpořený kytarou a občasným úderným sólem. Další song co mě zaujal se jmenuje Mit dem Kopf durch die Wand a v zpívá se v něm o pouličním rock´n´rollu, takže jsem to tipnul dobře. To jen tak namádkou, ostatní songy jsou také dobré. Textově to je normálka, přátelství, chlastání do rána, násilí, odpor k vysoké politice, zrada a podobně. Zvuk je na demo dobrý, trošku zastřený, ale není to vůbec na škodu, naopak mně se to celkem líbí a dodává to atmosféru. Poslouchá celkem dobře, kapela nenudí, takže jsem určitě zvědavý na regulérní počin, protože na to rozhodně má. Muzika tak za 7-8, ale ten booklet tomu bych dal tak za 2, vim demo je demo, ale napsat tam alespoň kontakt by snad tolik práce nedalo. Zatím bez hodnocení a čekám co bude dál. Operace Artaban Páté album legendy českého Oi! je tady. Na Kabanosově labelu vychází paralerně z kompilací Czech and Slovak Streedtkids a já byl moc zvědavej co se ně mě vyline z beden po vložení do věže, protože kapela avizovala, že si na CD dala hodně záležet. Tak na CD je 12 songů(všechny v češtině), z nichž některé už znáte určitě z koncertů(třeba Kometa nebo Do toho). Tak zvuk alba je opravdu skvělej, hudebně je to prostě Operačka, jejich riffy po poslechu předešlých alb poznáte. Co se mi líbí, je fakt, že krom Iggyho se u mikrofonu častěji střídá i zbytek kapely a ženské vokály, takže zpěv je celkem proměnlivý a to je fajn. Hodně proměnlivé jsou i rytmy v některých válech, někdy mi přijde, že je to až na škodu a moc přes koleno, ale po pár posleších jsem si zvyknul. Objevíte zde i známé melodie, jako třeba Být stále mlád od Káji Gotta nebo svatební pochod ve skáčkové skladbě Radim Vepřín. Textově je to občas celkem názorové, takže určitě se ozve banda chytráků zprava, zleva a bůh ví odkud a budou reagovat, ale nechybí i texty o zábavě. Texty se tedy týkají skinheads a jejich nechuti angažovat se v jakékoliv politice(1-2-3-Oi!, Náš svět nikdy nezničí), patriotismu a obraně vlasti potažmo Evropy(Patriot), politické korektnosti(Proroci), chlapech co jsou pod pantoflem (Šklababa), fotbal(Do toho), hokej(Kometa), příhody s chlastem(Radim Vepřín), sláva a opravdovost starých časů(Vzpomínka) nebo falešné přátelství a přetvářka(Maškarní bál). Booklet je udělanej fajně, texty, tématické fotky a pod každým textem anglicky i česky vysvětleno o čem to tak asi je. Mně se asi nejvíce líbí song Proroci. Outclass Už ani nevím kolikátý je tohle projekt, ve kterém figuruje Jonesy..tak to máme English Rose, Bulldog Breed, Spearhead a TMF a tedkon ještě toto, no asi se moc nenudí. Bylo to nahráno v roce 2006, ale na Barracudě to vyšlo až nyní. Na vytvoření projektu Outclass přišel bulharský kytarista Milenko a zbytek bandy tudíž tvoří bulharští muzikanté. Na mini albunajdete čtyři vály a to Unavoidable, Raise your Fist, The Angel of My Dreams a Outclass. Hudebně je to brilantní streetrock a místy až skoro rock´n´roll s lehce oboosterovanou kytárou, která se vůbec nebojí dlouhých sól a i délka každého válu tomu celkem odpovídá(průměrně cca 4 minuty na song) podpořené přesnými bicími ve středním tempu, takže nečekejte žádnej nátěr. Textově to taky není žádná primitivní záležitost, texty jsou dlouhé a myslím, že mají co říct, hlavně ten The Angel of My Dreams, kterej je o ženskejch je hodně povedený. Booklet je sice jen dvoustránka, ale jsou tam všechny texty a fotka tvůrců tohoto projektu. Pevně doufám, že o nich v budoucnu bude ještě slyšet, protože toto je špička. Paris Violence Tohle je materiál, který udělal Flav v letech 2006-07. Paris Violence je pro mě jedna z top kapel současnosti, i když se jedná jen o studiový projekt. Na tomto album už však spolupracovalo dalších asi 5-6 lidí, takže Flav nenahrával všechno sám, takže doufám, že se dočkáme i nějakýho živáku v dalších letech. Takže album Nous Sommes Nés Trop Tard(Narozeni příliš pozdě) obsahuje 10 skaldeb. To se nezdá moc, ale když si vemete stopáž tak je to přes čtyři a půl minuty na skladbu, což je ve streetpunku až až. Tak teďka k muzice, tohle je fakt skvost, doporučuji spíše fajnšmekrům, muzika je hodně symfonická, klávesy, chorály v pozadí a má takovej krapet metalovej a pochodovej šmrnc. Textově je to opět velmi zajímavé, francouzsky neumím, ale z názvu jsem pochopil, že se to zabývá opět hodně dekadencí, postmodernou, stavy duše a mysli, prostě žádné klišé. K té francuzštině, bylo by fajn, kdyby pod textem bylo anglicky napsáno o čem song pojednává. Jinak booklet je velmi kvalitně graficky a barevně zpracován a obsahuje všechny texty a fotky lidí, kteří se na albu podíleli. Skvělé.
Payback Bring it back! Už název alba zní dobře, takže není žádnej pochyb o tom, že by ste na 22 stopách tohodle CD z ulic Říma uslyšeli nějakou podprůměrnou muziku. Nyní už jen pětičlená parta Payback je na scéně už více jak 6 let a myslím si, že se dostala do povědomí už pěkný řádce posluchačů Evropskýho oldschool hc. Tahle čtvrtá řadovka je remasterovaná edice jejich dvou prvních CDs, na který najdeš skoro 45 minut (pro mě) toho nejlepšího. Začneme od začátku... první čtyři songy jsou novinky v jejich playlistu. OK, novinkou je song Timebomb, kterej je z klasický starý školy s dost povedenou lyrikou. Pokud tě už trochu chytnul první song, tak druhej tě položí. Doslova! Nechci prozrazovat to nejlepší tajemství, ale u recenze to jinak nejde. Roger Miret z NYHC legendy Agnostic Front se chytil dalšího mikrofonu a stručně řečeno: tenhle song má fakt koule! Roger Miret je prostě zaručeným úspěchem snad na jakýkoliv desce, takže italové věděli, proč šáhnout pro tuhle hvězdu až do NYC. Pro mě je to zaručeně nej song tohoto alba. Další dva vály jsou covery od Negative Approach a Blood For Blood. Myslim si, že Payback odvedli dobrou práci v tomhle směru, protože sami víte, že né všechny covery jsou tak kvalitní, aby konkurovaly originálům. OK, teď už začíná práce M. Gabbianelliho, kterej dělal remastering songů 5-22, jak už jsem řekl, z prvních dvou desek kapely. Tak, poslední třešničkou na dortu je klip Kings of Nothing (název předposlední desky), kterej najdete uvnitř CD. Na vydání týhle placky se podílel i českej mladej label 4Subculture! Pilsner Oiquell V pořadí třetí album týhle pivní Oi! kutálky z Plzně. Muzikálně je to podle mě hodně povedená věc, ale myslím, že trošku jiná než předchozí album Svatá pravda. Je to dáno hlavně tím, že v hodně písních zazní dudy, které nahrával Pepan. Co je hodně zajímavý je to, že na albu je i nevydaný song od Fistbois, kde Pepan bubnoval předtím a je to song Přišel čas. Je nutno dodat, že textově celkem vybočuje z řady, protože ostatní songy jsou víceméně pivní odrhovačky, kterým se zasmějete. Songy jsou prokládány hláškami s českých filmů(Obušku z pytle ven, Pelíšky, Jedna ruka netlseká, Kouř..), takže se celkem zasmějete i tomuhle. Nejvíce se mi líbili songy Stůj co stůj, Přišel čas a Pravá láska. Booklet je jen dvoustránka, ale obsahuje všechny texty. Kdo má rád předchozí tvorbu Oiquellů, tak pro něj CD jasná volba a dá se sehnat za 250 šušní u Rabiáta. Přeju kapele ať to šlape dál v podobnym duchu.
Point Blank Čínská Oi! kapela, která pochází z hlavního města Pekingu. V pětičlenné sestavě jsou však Čínani jen tři, zpívá Francouz a na kytaru hraje Josh, který působil i v Americké kapele The Legionaires. O Asijskou Oi! muziku jsem se vždy zajímal, ať už se jednalo o Malajské nebo Japonské kapely a hodně se mi líbila a tak jsem byl zvědav i na tento počin. Na albu je 12 songů a z toho je čínsky jen jeden Hudebně je v tom ta exotika celkem cítit, hlavně v druhém songu City of Contrast, zpěvák má hodně zastřený, hrubší hlas, ale to možná dělá přízvuk. Celý zvuk je hodně hutný, někdy mi to připomíná Malajské ACAB. Největší hity jsou určitě songy City of Contrast, Collapse a nebo Right Here Right Now. Textově to nikterak nevybočuje, přátelství, historie, noční život, nespokojenost ze systémem atd, ale i přesto jsou texty hodně zajímavé a stojí za to si je pořádně pročíst. K bookletu no jedním slovem vynikající 8 listů fotek, textů a plakátů s koncertů, to u ž pěkná práce a je vidět, že to Bords de Seine neodflákli. V děkovačce najdete třebas Haggis nebo Skarface, ale i odkaz na web Zentropa. Mě se to moc líbí.
Primitive Core Yep, asi většina z vás už zaslechla název Primitive Core... a kdo ne, tak ať doufá, že brzy zaslechne. Mladá partička pěti typů z Brno city, která se pokusila obohatit (ne-li vzkřísit) českou hardcore půdu svojí první demo nahrávkou s výstižným názvem Take Back! Kluci nejsou žádný nováčci, takže pár členů jste už mohli dokonce vidět v různejch kapelách jako Operace Artaban, Tattooed Bastards nebo The Rest. Okay, teď k jejich debutu... Nečekejte, že se vám těch 13 minut a pět stop s anglickou lyrikou dostane do rukou v mizerný kvalitě ze zkušebny. Je to klasická studiovka (skoro) se vším všudy! Booklet bohužel nestojí za řeč, takže se pustíme do kritiky muziky. Překvapila mě čistota zpěvu a hlavně vokálů, který nechyběj v žádným songu. Řekl bych, že právě vokály jsou dost velkým plus pro Primitive Core a rozhodně držej rytmiku ve správný lajně. Demo je nahrávaný ještě se starou sestavou, kde se drtila jen jedna kytara, ovšem i ta stojí za pochvalu i když jsem zprvu čekal trochu jinačí zvuk a riffy. Bicí si jedou svojí normu úměrnou strunám, ale místama dokážou zahltit ušní bubínky i rychlejším sypcem. No tak si to stručně shrneme... kluci šlapou ve stylu H2O, Madball, nebo Murphy's Law. Místama se dá mluvit o punkrocku, místama o solidním HC. Já jsem si u nich na svý přišel, takže doufejte že vy taky. Doporučuju!
Razorblade Čtvrté plnohodnotné album jedné ze základních skinheadských kapel současnosti. Wouter překopal Razorblade po třetím albu uplně od základu, jelikož prý nebyl moc spokojený s tím, jak album dopadlo. Tak na albu Music for Maniacs najdete 12 songů, z nichž jsou tři v holandštině, jedna je instrumentálka a zbytek je v anglině. V tom anglickém zbytku je i cover od pankáčů Antidote a to Let´s Get Drunk. Hudebně jsou to staří dobří Razorblade, takže surová muzika s hrubým hlasem, prostě žádný velký sraní. V songu Singing and Dancing jsou určité ska prvky na začátku, ale pak se to rozjede do klasického náseru, na nějž jsme zvyklí. Pro mě jsou nej hity Dead Stares o debilech co choděj na koncerty kapel, pak Wolf in Sheep Clothes cože je o tom, jak kapela přešla od skinheadského stylu oblékání spíše ke casual stylu(pro Piéra a Boba – tenisky rulez :-*) a pak song Trend, který pojednává o tom jak se do módy dostal rock´n´roll a lidi se v něm mění jak na běžícím pásu. Pod tyto songy se můžu s klidem podepsat?. Co je trošku mínus je čas a hlavně krapet odfáklej booklet, který má jen dvě stránky a je tam jen pár čb fotek. Co je ovšem velké plus je to, že v koláži fotek na zadní straně jsou hlavně fotky z dvou koncertů kapely, které odehrála v České republice, takže to zahřeje na srdci.
Roll Call Po Ciurma Skins a Sezione Ribalta další kapela z ostrova ve Středozemním moři, ze Sardinie. Kurva, to abychom tam začali tu scénu trošku sledovat a podchytávat. Roll Call jsou čtyřčlenou kapelou oplývající dvěmi kytarami a podle sebe hrají „shaved rock“, což už podle názvu zní dobře. Tak na tomhle album s názvem Sotto il Suo Cielo(což znamená Pod její oblohou) je 12 songů a i stopáž je hodně slušná. Tak teďkon k muzice..no kdo si potrpí na italské kapely bude tohle milovat. Výborná melodická muzika se zpěvnými melodiemi a sborovými refrény, kde se kromě streetpunku promítají i vlivy hard rocku a rock´n´rollu(to třeba hnedka v prvnim válu Fuori dal Gregge a nebo v songu Ricco Annoiato), takže kdo má rád hravou kytaru a sólíčka, tak si určitě přijde na své. Textově je to celkem zajímavá věc, v bookletu jsou italské texty včetně jejich anglického překladu, což je asi u Hammer of Sardinia zvykem a je tomu jedině dobře. Kapela zpívá o životě na ulicích, hrdosti a lásce k jejich ostrovnímu stát a o tom, jak si lidé neváží své vlastní historie, zbohatlických synáčcích co akorát berou drogy atd. Hodně se mi líbí song Appropriazione indebia(Zpronevěra), kde se v refrénu zpívá Sardegna ai sardi (Sardinie Sardíncům) a text pojednává o tom, jak je jejich země rozprodávána ostatním, ať už se jedná o soukromé VIP pláže a nebo americké základny. Mně osobně se nejvíce líbí songy Rinnegato, Sotto il suo cielo a právě zmíněná Appropriazione indebia. Booklet je udělán dobře, o textech jsem už psal, vzadu je pár fotek kapely a děkovačka. Mně se to líbí. Ruthless Pride 5 let stará punková kapela z Francie a toto je její druhé demo. Po prvním Troublemakers z roku 2006 zde máme sedmipísňovou věc. Hraje ve čtyřčlenném složení, má dvě kytary a hraje s nima slečna. Tak přestože kapela je punková ? texty jsou hodně do Oi! a názvy skladeb Violence, Last Judgement, I´m not Like You, Hippies, Troublemakers, Where Can You Go a Broken Dreams hovoří sami za sebe a je patrné, že se kapela s ničim moc nepáře. Takže rvačky, antisocial chování, nenávist k novodobým hippies, hrdost na punkový a skinheadský kult a podobně. Hudebně je to taková těžkopádná věc, ale to nemyslím nijak negativně, prostě je to dost těžký a tvrdý Oi!, ale přitom skladby rozhodně nejsou nemelodické, například Troublemakers je hitovka jak prase, a je v ní slyšet bezchybná baskytara. Přirovnal bych to k prvnímu albu Ultimo Asalto, nebo ke švédským Pöblers United. Na to, že to je demo, tak zvuk je standardní, takže doufám, že kapela vydá co nejdřív nějaké oficiální album a to pokud možno co nejdříve, protože to opravdu stojí za to. Dá se objednat přímo u bandy na http://www.myspace.com/ruthlesspride za 5 Euro bez poštovnýho, což je myslim hodně férová cena. Rozhovor s nimi si můžete přečíst v Dáchinově zinu Boots & Braces #2. Scum Debutový album této nové kapely z Anglie. No už bylo načase, tam moc novejch kapel v současné době není. Takže Scum jsou čtyřčlenná bandička z Yorkshiru. Co je zajímavé je to, že s nima hraje ženská a co je ještě zajímavější je to, že hraje na bicí. Album vyšlo na Ascalon Records, je to teprve 2. CD co zde vyšlo, první byl již dříve recenzovaný výběr Oi! Fuck You. Na albu je 16 válů, což je poměrně slušná porce. Hudebně je to Oi! středního tempa, nečekejte nějaké hudební virtuozity nebo zázraky, tohle je klasika jako Condemned 84 (od nich je zde i cover Teenage Slag), 4 skins, On File nebo třeba The Ejected. Textově je to skíňárna, takže ulice, bitky, odpor k drogám, hrdost na Anglii, pomsta a chlast. Booklet je jen dvoustrana s fotkami, ale angličtině je dobře rozumět, takže každý, kdo trošku umí, tak pochopí. Kdo má rád anglickou klasiku tak si to poslechne rád. Shaved Dogs Po 7´´ a 10´´ vinylech, které vyšly na Bords de Seine tu máme konečně dlouho hrající album španělských skins z Valencie. No tak pro pořádek, na tomhle albu najdete i mini LP Feos Y Malvados + 5 uplně novejch věcí. Další věc, co jsem ukořistil od Pure Impactu, takže k CD jsem přistupoval s velkou důverou. Tak nejdřív booklet, v tom je Pure Impact prostě skvělej, jediný co mi tady chybí jsou aspoň přeložený názvy songů nebo nějakej výcuc o čem že to vlastně všecko jest, protože španělsky umim tak možná to, že pivo se řekne cerveza, tudíž nemůžu hodnotit nějak víc textovou stránku věci. Hudebně je to Oi! středního tempa, hodně vycházející ze školy 80. let, takže kdo má rád Decibelios, Skinkorps, Bleach Boys nebo třeba Combat 84, tak tuhle muziku ocení. Kapela píše v rozhovorech, že má hodně rádá staré francouzské kapely a to dokazuje i cover od kultovní kapely Evil Skins a to Bete et Mexhant z alba Une Force, Une Cause, Une Combat se španělským textem a názvem Feos Y Malvados. No celkově to jsou celkem chytlavé melodie jednodušší koncepce, ale poslouchá se to příjemně, takže, jak jsem psal, kdo má rád podobné kapely, tak bude určitě spokojen. Stato Asociale Demáč tříčlenné italské bandy z města Trento s podtitulkem Proud Nationalist Oi! Music, na kterém se na chází pět italsky zpívaných songů, včetně jednoho coveru Le Strade od staré italské kapely Skins Army(ve které mimochodem hrál basák Reazzione). Hudebně to celkem vybočuje z italské tvorby, která je většinou melodická a zpěvná. Tohle CD otvírá vál Asociale, což je tak dvouakordová lopaťárna, pak je song Sette Due Nove, kterej už je lepší, ale pořád žádná sláva. Další je Strength Thru Oi!, kde je hudba od Public Enemy, ale slova jsou v italštině. Další dva songy jsou ve velkmi podobném duchu. Hudebně mě to teda každopádně moc neoslovilo, nejlepší je asi čtvrtý song Montagne&Cemento. Demo je ve slim obalu, takže zde není žádný zadek a booklet je dvoustránka z texty na jejichž pozadí jsou vidět fans místního Trento Calcio 1921. Celkově to zní hodně jako z 80.let, takže kdo má rád kapely jako třeba Criminal Class nebo Skin Up tak ho to asi bavit bude, mě to nic moc neříká.
Straw Dogs CD, na kterém by měli být všechny věci od téhle londýnské kapely, která spolu s bandami jako Another Man´s Poison a nebo s Boisterous patřila mezi 3. vlnu britských Oi! band. Na kytaru jim chvilku hrála i Antonella, kterou můžete znát třeba s Klasse Kriminalle a nebo s Battle Zone. Tak na albu jsou všechny tři singly kapely(Dead on Arrival, Alright Boy a Another World) + další tuna songů z různých kompilací, nevydaných singlů, demáčů a nebo zkoušek. Dohromady je tu 23 songů. Hudebně je to promakanější a i trošku tvrdší záležitost, než starší Oi! kapely z 80 let, toto je pro lidi co mají rádi Close Shave, Blank Generation a podobné. Jinak u některých věcí je o něco horší zvuk, ale u toho se dá u singlů a demáčů počítat. Kapela především zpívá o tom, co se děje/dělo v jejich okolí, takže nenávist k policistům, vrahům, drogám, štětkám, UDA/IRA, chudoba, „trendy“ skins, výsměch všem, co si myslí, že žijí v roce 69, spravedlnost a podobně, opravdu neklišovité texty, které mají i po více než 10 letech co říci. Nejvíc se mi líbí určitě song Cheap Imitations, který určitě znáte, protože byl mnohokrát předělán jinými bandami, potom Wasted Life a nebo Skinheads are Back. Po prvnim poslechu mně kapela moc nechytla, ale postupně se do jejich muziky dostanete. Bubeník Pat, bubnuje nyní v mod beat kapele Concrete Gods. Prima počin, kde si můžete poslechnout singly kapely bez gramofonu a rozšířit si obzory. Superyob Tohle CD jsem si koupil přímo na koncertě, protože jsem prostě musel?. Na koncík jsem vyrazil pouze ze znalostí alba Aggrophobia a pár songů z Machine Guns and Alcohol. Poté co jsem slyšel pár válů z nového alba na živo, bylo rozhodnuto. Tak nyní k samotné desce. 13 songů, z toho 1 cover a to Live for Today od The Sweet. Muzika prostě nádhera. Při poslechu na mě padla nostalgie jako prase. Vemte si Cockney Rejects, Red London, Screwdriver, The Slade a Cock Sparrer, protřepejte, nemíchejte a dostanete přesně tohle. Melodická muzika, ve které nechybí ani nezbytný klimpr, jednoduché, avšak chytlavé a melodie, které Vám budou v hlavě znít setsakra dlouho hnedka po prvním poslechu. Textově to taky stojí za to, ulice Londýna, Bank Holiday, hospody, bary, West Ham, hrdost, práce atd. V každém songu a melodii cítíte, jak jde všechno ze srdce, že to není nějaká póza nebo faleš. V posledním songu Public Bar zní skoro jenom piáno, ale na něm nejlíp uvidíte jakej je 62 letej Frankie ďábel.V bookletu najdete všechny texty, takže se dozvíte přesně o čem borci zpívaj. Jak řikám pro mě hodně velká dávka nostalgie a za plnej počet..
TMF Toto je poslední album z „Thug“ trilogie TMF, takže budu v této recenzi hodně porovnávat všechny alba dohromady. Oproti minulému CD je na tomto rozhodně „lepší“ zvuk a i hudebně se trošku přitvrdilo. Songů je na Thug Anthems 14, kapela opět sáhla ke dvou coverům a to TMF OK(původně od Crux) a nesmrtelné Crucified(od Iron Cross) obojí z lehce upraveným textem jak bývá zvykem. Na albu nechybí ani jejich klasická několikasekundová vypalovačka, tentokrát v podobě The Shit Song, ani song věnovaný specifickému druhu chlastu, tentokráte to je song Sitting in the Bar a je to o Jacku Danielsovi. Před songy jsou občas slyšet hlášky z filmů, já poznal teda akorát Football Factory. Tématicky to vůbec nevybočuje z předchozí tvorby, prostě chlast, bitky, nenávist, nadávaní na lidi nahoře a znova bitky a chlast. Mně osobně se nejvíce líbí hnedka první song Violence Reigns Supreme, což je nářez jako svině a potom song Killing the Dream. Booklet je tradičně špicový, texty, fotky kérek a k tomu ještě fotky kozatejch pin-upek, jak z reklamy na Lucky Strikes. Kdo má předchozí alba, tak by si měl asi doplnit sbírku i o tady toto, i když mě toto album přijde ze všech tří nejslabší…ale nevím, pořád je to doprdele kopající muzika..
The Aids S touhle kapelou jsem se seznámil v Německu na koncertě Condemned 84 hráli jako předkapela, no a páč jsme si včas koupili lupeny na ten koncert, tak jsme dostaly jako dárek třípísnové E.P. týhle anglický kapely, která se tedka přejmenovala na Skinfull. Co k tomu říct, at poslouchám jak poslouchám, tak se nudím. Kapela hraje mix Oi! a streetpunku v dost svižném tempu, ale nic mě bohužel moc nezaujalo, první pecka Love it or Leave it je asi nejlepší z celého EP. Deska je pojatá jako picture disc, na pozadí anglický vlajky je fotka kapely, názvy songů a znak kapely, to hodnotím hodně kladně.Dávám 5
The Barons Streetpunková kapela z Delaware. Někde jsem četl jejich charakteristiku a bylo to něco, jako že hrají muziku pro lidi co jsou schopný pronést pogujícím davem pivo tak, aniž by ho vylili :D. Kapela hraje v pětičlenném složení se dvěma kytarami. Na albu je celkově 14 songů, z čehož jsou 3 songy ze splitka s Alleged Bricks, které se jmenovalo East Coast Street Rock'n'roll(Johnny´s Alright, 3 More Pints, Social Disease). Jinak je tu i jedna čistá instrumentálka a to poslední The Barons´ Theme. Textově je to slušně povalečská záležitost, takže herny, bary, striptérky, chlast, placení účtů, živý hraní a prdel s ním spojená ale třeba i nadávání na televizi, takže songy se jmenují například Booze, Sex, Drugs and Rock´n´Roll, Kill Your Television, Friday Night Rock´n´Roll. Hudebně je to střední tempo, občas solíčko, celý to má takovej ten rockovej a rock´n´rollovej background a chvílema takovej ten sypanej zpěv co znáte od punkovek. Není to nějaká lopaťácká muzika, ale nějak mě to moc nechytlo, takovej lehčí nadprůměr, ale nic co bych si pouštěl denně, i když tu je pár hitovek, třeba právě Booze, Sex, Drugs and Rock´n´Roll a nebo Raw Deal(kde zazní na začátku i hospodský piáno). Booklet je trojstránka, kde jsou texty, plagáty s koncíků a pár fotek a obrázků.
The Black Tartan Clan Belgická odpověď na Dropkick Murphy´s, The Real McKenzies, Charm City Saints nebo Greenland Whalefishers vycházející na českém labelu 4 subculture records! Podle jejich oficálního webu a jejich mypace to vypadá na celkem velkou kapelu, která má naplánováno mrtě koncertů na celý rok dopředu, takže myslim pro 4 subculture slušnej zářez na pažbu, co se týče vydaných věcí. Hudebně je to mixka kapel, které jsem napsal nahoře, takže kdo má rád Skotsko, dudy, alkohol, ženský a melodický streetpunk/punk rock okořeněnej dudama by rozhodně neměl váhat. Na CD je 12(vlastně 13 songů,je tam bonusovka) songů, což je tak akorát. Textově to není žádná věda, pivko, ženský, přátelství, tetování, zábava na kocnertech a při cestování s kapelou a podobně, akorát snad song White Crosses je trošku vážnější, který je o veteránech z válek. Mně osobně se líbí nejvíce songy Seeshore Legion, Those Were Good Times(která je koncipovaná celá hodně folkově) a nebo Beer and Women. Booklet je famózní, mraky, ale fakt mraky fotek splácaných do koláže pod každý text. Výborná je taky fotka pod CD, na které je nějaká parta starejch pann pod nápisem „Lips that touch liquor shall not touch ours“(Rty, které se dotknou alkoholu se nedotknou našich)…výborný. S timhle myslim udělá Michal celkem díru do světa. The Bridgeburners Poměrně nová kapela z amerického St.Louis. Uhl z DIM records se teďka hodně vrhnul na americké kapely, a nutno říct, že zatím si vybírá víc jak dobře. Kapela hraje ve klasickém čtyřčlenném složení a muzika je to opravdu výtečná. Nevim čim to je, ale americkej zvuk prostě poznáte. Kapela hraje hodně melodickej streetpunk, ale je v tom slyšet hodně vlivů jižanskýho rocku. Je to jako kdybyste vzali dejme tomu Brassknuckle Boys nebo Patriot a řízli je Nashville Pussy. Na albu najdete 13 songů a ani jeden není vysloveně nějak slabej, prostě se to příjemně poslouchá. Vál It ain´t je cover od kapely The Angels, kterou teda po pravdě neznám. Textově je to většinou docela depresivní, takže utápění se v chlastu, vězení nebo nespokojenost ze státním systémem a s „demokracií“. Poslední song Four Horses je o čtyřech jezdcích apokalypsy, po kterých je pojménováno i celé album a song je udělanej podle básně The Havoc(Zkáza) od jakéhosi Gideona McLaina. Tohle všechno skvěle podtrhuje zpěvákův hlas. Mě osobně se nejvíc líbí asi song Veterans of the Cold War. Hodně dobrá věc. U nás k sehnání přes www.4subculture.com.
The Corps Takže další počin australanů The corps. Pro ty co o tejhle kapele nikdy nic neslyšely, tak to je Rock and Roll jak prase. Ale pozor! žadný country ale Pavel Bobek. Pro představu vemte Motorhead, Rose Tattoo a Condemned 84 dejte je dohromady a máte The Corps. Tím nemyslím, že by The Corps tyhle legendy kopírovali, valej svuj nezaměnitelnej styl s jejich vlivem.
Tohle CD je vlastně složený ze dvou EP, který už se asi těžko seženou, plus nějaký vály navíc z toho dva covery a to od Johnyho Cashe a Peter& The Test Tube Babies. Celej počin je zabalenej v parádnim digipacku(což je super, digipacky bych uzákonil). Booklet obsahuje všechny texty a nezbytnou děkovačku, chyběj akorát fotky.Album hned od startu valí v neskutečným tempu, žadný ploužáky a sraní se s romantikou, hutnej zvuk a hrubej zpěv. Hudba se uklidní akorát u coveru od Cashe(don´t take your guns to town) ale ne o moc. Album má 15 songů, což je celkem dost., ale nechá se poslechnout celý bez nudy. Můžu vřele doporučit.
The Corps To snad ani není pravda jak to ty Australani sázej ven. Po Earlier Offences je to už druhý album tenhle rok. No tak rychle k věci, na albu je 8 věcí, z nichž dvě známe právě z Earlier Offences a to Charge My Glass a Too Much To Ask. Album otevírá song Whiskey Talking cože je neuvěřitelnej nátěr a hymna všech barovejch povalečů a chuligánů, další skvělej song je pátej a to Bleache Blond, což je hodně rocková věc, co zní jako Sunday Stripper nebo Strip od Cock Sparrer Super je i You´ll Never Get Rich což je o začátcích kapely a ježdění po koncertech, na který nikdo nepřijde. Album je vydáno na Randale Records, takže další bod pro tohle vydavatelství, po Superyob. Booklet kvalitka, všechny texty + fotky a thankslist. O stylu co hrají, tu bylo psáno v předchozích recenzích, takže se nebudu opakovat. Na živo neskutečná bomba co Vám budu povídat. Jedna z top kapel současnosti.
The Corps Tohle je speciální limitovaná edice vinylu The Corps. Je to druhá věc, která vyšla na labelu East End Records, který je pro mě zatím velkou neznámou. Jedná se o EP vydáne k příležitosti turné po Evropě v roce 2008, takže je to určitě sběratelsky cenný kousek, protože tuším, že vinylů je jen 200 kusů. No je to moc pěkně udělaný picture disk, kde na jedné straně je logo kapely a na druhé foto jejich členů. Na disku najdete dva chlastací vály a to jejich alko hymnu The Whiskey Talking z nového alba a na druhé straně Raging Pissed, která je na desce Earlier Offences. Třešnička na dortu pro vlastníky diskografie této kapely. Nebudu hodnotit.
The Incited
Kapela z amerického státu Delaware, která hraje 8 let a já o ní předtím neslyšel ani ň. Na albu, které vychází na Dimu pouze ve vinylové verzi najdete 9 songů a LP se musí přehrávat v rychlosti 45rpm. Na první pohled mě zaujal patrioticky laděný úarádně barevně vyvedený obal. Kapela hraje ve čtyřčlenném složení, ovšem má dvě kytáry, což je dobře, protože i zvuk je tvrdší a je typicky americký. Komu se líbí třeba Bridgeburners nebo Patriot, tak toto ho určitě osloví. Dynamický zvuk okořeněný kytarovými sóly a singalongovými refrény, jako třeba vál Hard Life.Největší pecka je dle mě song The Ballad of Johnny Robinson, která je poctou veteránům vietnamské války, na které pak bylo hipíky a levičáky po návratu do USA akorát pliváno a hudebně to je parádní punk rocková halekačka(kdo zná kapelu The Fillaments, tak mně to připomíná jejich vál Trevor) a pak hnedka následující song Tribute, který je opravdu tributem pro ulice, kapely, kámoše a všechny známé lidi kolem kapely. Jinak ostatní songy jsou zhruba na stejné úrovni a celkem se do hlavy vryjí a jejich názvy mluví samy za sebe, jako třeba Armageddon(pouliční rioty), Call to Arms, Philadelphia( o tom, komu doopravdy patří ulice Philadelphie), Lesson Learned a podobně. Poslouchá se to velmi dobře, akorát k tomu prostě potřebujete gramec. Jinak uvnitř obalu najdete texty s pár fotkami. The Old Souls První CD nové kapely ze slunné Kalifornie a hnedka venku na Pure Impactu, hmmmm to smrdí kvalitou, a proto jsem si CD hnedka objednal. Tak nejdříve složení, v kapele hrajou dva skins a jeden pankáč. Kytaru a basu nahrál na CD jen jeden člověk (Roy), takže z živejch vystoupení a koncertů zatím nic moc nekouká, ale uvidíme. Teďkon k muzice, spíš teda k textům. Kapela sebe sama označuje jako „pirate rock“ a i pár textů tomů odpovídá. Kdo zná od Bonecrusher píseň Followers of a Brutal Calling tak to je přesně ono. Takže vály Under Jolly Roger, Lost at Sea nebo Pitchford Mob dokonale zachycují atmosféru zpustlejch vylitejch námořníků, drancování a plenění měst, poklady, rum atd... Ostatní texty jsou „normální“ klasika, takže páteční vožíračka s kámošema(Fuck Decency, Voks Gone Insane), ale i vážnější témata, jako třeba návraty do země předků (Take Me). K muzice - no je to příjemnej středně rychlej streetpunk, který se skvěle poslouchá, hudba není přehnaně tvrdá, kytara, basa i bicí jsou tak akorát. Skvelěj je i Benův hlas, který zní v mnoha songách pokaždé jinak, někde je štěkaný s parádním „pirátským“ přízvukem, jako třeba právě v Under Jolly Roger a někde je to uplná melancholie ve stylu Victora z Badlands, to třeba ve válu Unitalia!. Ten je v mnoha skladbách podpořen singalongem zbytku kapely. Booklet super, ale to je u CD na Pure Impact skoro zbytečná informace. Doufám, že toto není poslední album týhle bandy, protože mě si tímto počinem 100% získala.
The Pagans Michal z 4subculture records se do toho pěkně obul, takže máme možnost poslechnout jeho 3. vydanou věc. Jedná se o streetpunkovou kapelu The Pagans, která pochází z Holandska. V její sestavě hraje i bývalý kytarista Razorblade Olivier. Hudebně to Razorblade hodně připomíná, ale je to víc švihnutý motorkářskym rock´n´rollem typu Motorhead nebo Nashville Pussy, což není určitě na škodu. Na albu je 10 songů, samá sypačka, mezi největší hity patří zaručeně song Rebel Rider, Loylaty a nebo hnedka první Rock´n´roll Loner. Graficky je to pěkně udělané, booklet fajný a obsahuje všechny texty. Tady bych se trošku zastavil, to je pro mě možná menší mínus a to, že texty jsou hodně krátké , třeba jen jedna sloka, ale v hudbě to poznat není. Týkají se loajality, svobody, moralizování a samozřejmě chlastu ?. Pro fanoušky Razorblade je to povinnost. Další z mnoha skvělých Holandských kapel.
The Pera-S Vždycky jsem rád, když se mi dostane do pracek nějaká exotická streetpunková nebo oiová kapela. Tohle CD mi doporučila Jájina, ten malý zázrak z Moravy a na její hudební vkus velmi dám, takže sem si CD také hnedka objednal. Kapela Pera-S pochází z Japonska, hrajou v ní čtyři pankáči jak řemen v klasické setavě kytara, basa, bicí a zpěv. Muzika je na špicový úrovni, melodickej streetpunk se super melodickými singalong refrény, hodně podobnej třeba kapele Cobra. Fakt nevim k čemu bych to přirovnal, ale jedno vim jistě, poslouchám to skoro v kuse, klepu si u toho nohou a melodie se mně pěkně vryly do hlavy. No teďka k textům, to už je horší, booklet je v podstatě rozsypaná rýže, jak já říkám, takže si moc nepočtete, krom refrénů, názvů songů nebo pár anglických slovíček ve slokách. Jinak ho hodnotim hodně vysoko, má všecko, co by měl mít, texty, prima fotky a děkovačka, ale z 90% je to jejich hatmatilka, takže null. Mně osobně se nejvíce líbí hnedka úvodní song Be a Roll Be a Power, potom Bitch Baby a Teenage Frustration. Ukázku si můžete poslechnout na http://www.myspace.com/wearetheperas. Ani nevím, jestli toho kapela má víc, ale jestli jo, tak si to co nejdřív seženu, protože je to skutečně pecka jak hovado. Jasná desítka. The Riot Dlouho očekávané album stálice české Oi! scény. Od vydání jejich prvního alba „Dr. Martens Bootboy“ uplynuly 4 roky. Kapela zažila pár změn v sestavě, ale to hlavní zůstalo. Smysluplné texty a našlapaná muzika co Vás chytne. Tak nyní k CD, tak CD je debut vydavatelství 4 subculture, které to doufejme rozjede ve velkém (držim palce Michale). Obal a booklet je hodně patrioticky laděný, což je skvělé, ke každému songu, kterých je zde 14 je text v češtině, ale i překlad v angličtině doplněný pár obrázky, které se týkají daného textu. Booklet u mě 1*. Nyní k muzice, CD obsahuje 14 songů, z čehož jsou dva covery a to jeden od Perkele(Smash the Scum) a pak od Böhse Onkelz(Fotbal a násilí) s českým textem. Jako bonus je zde i videoklip na song Warbrothers. Muzika je našláplá, tvrdá, dominuje jí hrubý Danův zpěv a charakteristická jsou i Švejkova sóla. Hudebně některé songy připomínají Razorblade, Kampfzone a kapely podobného typu. V pár sonzích je cítit i dotek rock´n´rollu (Kult R´n´R), ale i třeba ska (Smash the Scum). Textově kapela jede podobnou linii, jako na prvním album, takže nenávist k politikům a acabům, spořádané společnosti, láska k vlasti a rodině, ale jsou i zde songy o chlastu ? - pokračování songu Mrca je král, které je v takovém country rytmu, začíná podobně jako Colorado od Kabátů. Tohle musí mít doma prostě každý. Čekání se vyplatilo. Zdravím kluky z The Riot a přeju ať to šlape dál v tomhle duchu. Pro mě vynikající.
Total Annihilation V tomhle roce už třetí sólo věc, kterou poslalo ven Michalovo vydavatelství 4Subculture a opět je to hodně povedené. Jedná se o US Oi! kapelu Total Annihilation z Denveru. Tak byl jsem hodně zvědavej, jaký to bude a přátelé je to dobrý jako svině. Je to jako když vemete Templars, trošku oboostrujete kytaru a hodíte to víc do rock and rollu. Jinak kytara je opravdu hravá, takže solíček je tam až až, hlas zpěváka je hodně hlubokej, ale není to žádnej chraplák, takže všemu se dá dobře rozumět. Zpěvák je původem z Japonska počítám a v muzice jsou určitě slyšet vlivy Japonských kapel a to je určitě také plus. Tak na desce je 9 songů, z toho dva covery a to Bring it Back od zpřátelených Hardsole a Hass od Böhse Onkelz. Textově je to hodně patrioticky a proamericky zaměřené, takže hrdost na svoje město, zemi, pracující třídu (American Pride Skins), opěvování skinheadského kultu (Bring it Back), odpor ke crust punks (Stomp the Crust), ale i světské zábavy jako chlast (Drunk&Disorderly). Mě osobně se nejvíce líbí song June 6, 1944, který je o vylodění v Normandii a osvobození Evropy, opravdu výborný hit jak po hudební tak po textové stránce. Booklet obsahuje vše co má, takže texty a fotky, tady jedno menší mínus, fotky jsou trošku mázlé, asi byly předtím v malém rozlišení, ale na to sere pes. 280,- papouchů na www.4subculture.com je hodně dobrá cena a Michale jen tak dál.
v.a. Třetí díl kompilačky, která mapuje českou a slovenskou Oi!, punk a HC scénu pro rok 2008 dle Rabiáta. Kromě profláknutých a zavedených kapel tu najdete i nové kousky, které vznikly na troskách starých band a nebo i zbrusu novou svěží krev. Tak máme tu 26 kapel, z toho 14 českých a 12 slovenských. Jmenovitě tu máme Muerti, Beerstreet Boi!s, Operaci Artaban, Zhodu Náhod, Normals?!, Odvetu, Neparkovat Vjezd, D.N.S.J Crew, Pilsner Oiquell, Editor, Disdainful, The Bullboxers, The Riot, Glejt, Konflikt, Everyday Hate, Odpad, Crossczech, Cenzůru, Proti Směru, Nekulturu, Svarog, Ani krok spať!, Čemu nerozumíš a HTO. Tak jak řikám, některé kapely nemusím moc představovat, spíš bych chtěl zmínit pár těch nových, které oslovily mě. Takže ze slovenských určitě Beerstreet Boi!s, parádně zahraný melodický tvrdý streetrock ze singalong refrény, dále D.N.S.J Crew, cože je HC kapela se členy Začiatok Konca a je to skutečně old skůl nářez jako svině, potom Editor, také hodně melodická věc, plná kytarových sólíček a nakonec Ani Krok Spať!, kapela která na začátku prosince vydala i demo a nezní vůbec zle. Z českých věcí bych zmínil určitě comeback Crossczechu, píseň co zde mají je takový pohodový streetpunk/oi!, oproti HC co hráli dříve, pak Svarog, kde jsou lidé z Hovorkových Chuligánů a Proi!ektu a nebo třeba Čemu Nerozumíš, což je melopunk, kde bubnuje floutek z Proti Směru. Parádní věc, podle které si udělá každý představu o CZ/SK scéně. Booklet udělaný bezchybně, u každé kapely je fotka, text, sestava a kontakt na kapelu. Výborné. v.a. Klasický Oi!/streetpunk výběr od kalifornských Rotten Roll Records, kde jsou zastoupeny kapely jak z USA, tak z Evropy. Kapel je tu celkem 20 a je to skutečně pestrá směska, takže máme tu Blue Collar Criminals, LA Bootboys, Stomping Grounds, Dominator, Brass Knuckle Saints, Infidels, Urban Rejects, Fully Loaded, Fear City, Disdainful, Nuts and Bolts, Control, Last Laugh, Glory Boys, The Toughskins, The Booked, The Ruckers, The Junkers, Turnpike Wrecks a Sinners Since Birth. Nutno říct, že jsou to povětšinou tvrdší kousky, ale nechybí ani melodické věci co se týče muziky a pár kapel jsem například vůbec neznal. V bookletu najdete složení kapel a kontakt na ně. Dobrý na cesty. v.a. Druhé pokračování kompilačky od jednoho z nejaktivnějších vydavatelství současné doby Bords de Seine. Výborná věc do auta i na party, protože tohle je průřez nově vydanými věcmi a hlavně je pozitivní, že obsahuje věci i z EP nebo LP takže kdo nemá gramofon, si může poslechnout věci i třeba ze singlů. Kdo má rád především francouzskou muziku, tak koupí tohoto rozhodně neprohloupí. Na CD hrají Alternative Action, Anti Squad, Antipati, Bombardiers, Cortege, Coup De Masse, Crane De Fer, Fist Season, Gogolheads, Groupuskull, Haircut, Hard Times, Hermann Goulag, Irreductibles, Kerozen, Lourds 5, Negative IQ, Oeil Pour Oeil, Point Blank, Revenge, Sales Batards Fuckin Crew, Section De Guerre, Shaved Dogs, Templars, Tir Groupé, Ultimo Asalto a The Veros. Dá se objednat z Pure Impactu za 5 Euro, takže za nějakejch 130 korun parádní porce muziky.
West Side Boys Francouzská kapela, která působila na začátku 90. let se znovu dala dohromady a vydala album Boys are Back. Z původní sestavy je tu sice jen zpěvák a kytarista, ale to vůbec nevadí. Na albu je neuvěřitelných 26 songů, z toho 12 nových a 14 bonusů, které mapují jejich předchozí tvorbu a i stopáž téměř osmdesáti minut tomu odpovídá. Styl první a druhé poloviny se liší snad jen modernějším zvukem, jinak je to nádherný, melodický streetpunk, žádnej nátěr, pěkně pohoda, klídeček. Někdy až skoro popový zvuk, nevím občas mi to zní jako kapely AOC nebo Skinkorps, některé songy zní jako Lanterne Rouge a někdy slyšim Badlands. Takže si uděláte sami obrázek, že to není žádná tvrďárna. V některých songách jsou slyšet i housle, klávesy nebo akustická kytara. V songu A Leurs Memoires uslyšíte jen ženský zpěv, který patří jejich bubenici Zeldě, píseň Violeurs je Rapist od Combat 84 a song A Jamais Grave otextoval zase Flav z Paris Violence. Těžko vybírat nějakou hitovku, která by přebila ostatní, protože celé je to dokonale vyvážené. Zabalené je to v úžasném digipacku a v bookletu najdete všechny texty, s tím, že nové věci jsou doplněny i o fotky. Pak následuje děkovačka, koláž starých fotek, historie a diskografie kapely + popis původní i současné sestavy. Tohle je prostě dokonalost s velkým D a doporučit to můžu bez výhrad naprosto všem. U nás k sehnání klasicky přes 4subculture.com. Ziggie Piggie Banán z Horror show mi posiela toto CD od ich krajanov z ich mesta Zaglebie Sosnowiec. Strašne som sa na toto CD tešil, pretože som ich už videl na živo v Brne a boli úžasný (hlavne Moro im kradol furt mikrofón). Výborné SKA rezané s Reggae, ktoré ma dostáva za krátko do kolien. V tejto kapele je aj bývali člen z Horror Show, takže o kvalitu budete mať postarané. Na CD sa nachádza dokopy 14 pesničiek (aj s introm a neviem čím všetkým), z toho ale väčšina z nich sú samé hitovky, hlavne „Skinehad Girl“, ktorá rozSKAnkuje hádam aj beznohého?. Veľmi veselé, svižné, výborné na zlepšenie nálady. Texty sú po väčšinou v Poľštine , ale samozrejme niečo je aj v angličtine. Výborne speváka dopĺňa občasne speváčka s veľmi príjemným hlasom. No naj pesničky, ktoré sú totálne pecky sú „Skinhead Reggae Revolution“ ala Laurel Aitken a posledné dve pesničky už idú v štýle Horror Show, kde trošku prikorenia muziku do Punku. Pesnička „Ziggie Piggie“ je dobrá pogovačka, ktorá dokáže urobiť peklo pod pódiom. Booklet sa tiež veľmi vydaril, plno fotiek, textov a celkovo toto CD stojí za to mať doma, pre poslucháčov a zberateľov Skinhead SKA povinnosť.
Thin Line CD 43:47
Bords de Seine Records/Longshot Music 2008
Peddy 9
Tough Times MLP
Narayan Records 2008
Šafy 10
Pravda je dnes iná CD 24:36
Demo 2008
Peddy 8+
On Repeat LP
Skins on Attack/Bords de Seine Records 2008
Datum přidání recenze: 7.5.2009
Šafy 8
„The Likes of Us“ CD 45:35
Captain Oi! Records 2008
Peddy 10
„When Angels Are Crucified“ CD 39:48
Rebellion Records 2008
Peddy 10
100% Oi! CD
Sunny Bastards Records 2008
Datum přidání recenze: 8.10.2009
Bootweiser
Odpoveď na seba CD 14:01
DIY 2008
Peddy 9
Zurück in die Zukunft EP
Randale Records 2008
Datum přidání recenze: 8.10.2009
Peddy 8
The Sword of Our Ancestors CD 45:00
Bandworm Records 2008
Peddy 10+
Old Pride, New Glory
I Scream Records 2008
Přidáno: 19.02.2009
Manys
Oi! Aint dead…CD 30:15
Mother fuckin sound 2008
Šafy 9
Gegen den Strom CD 46:18
Pure Impact Records 2008
Peddy 6
Gegen Alles Gegen Nichts CD
Asphalt Records 2008
Janie 11(:-))
Coupable CD 35:23
Oi! Ain´t Red Records 2008
Přidáno: 19.02.2009
Peddy 10
CD 44:39
Rac´n´Oi! Productions 2008
Datum přidání recenze: 8.4.2009
Peddy 6
Old Glory Boys CD 71:06
Pure Impact Records 2008
Peddy 8+ 9
s/t CD 26:02
Olifant Records 2008
Peddy 8
„Kriegsgebiet“ CD 17:00
Dim Records 2008
Peddy 8
„Pour Faire Chier!“ CD 40:10
Oi! Ain´t Red Records 2008
Peddy 7
Against all odds LP
Contra Records 2008
Datum přidání recenze: 7.5.2009
Šafy 7
DEMO CD 21:32
DIY 2008
Datum přidání recenze: 8.4.2009
Peddy
1-2-3-Oi! CD 43:33
Rabiát Records 2008
Peddy 8
Second to None CD 16:07
Barracuda Records 2008
Datum přidání recenze: 8.4.2009
Peddy 9
„Nous Sommes Nés Trop Tard“ CD 46:12
Combat Rock/Trooper Records 2008
Peddy 8
„Bring it Back“ CD 64:43
Countdown/KB/4Subculture Records 2008
Helmut
„Na západní frontě klid“ CD 36:23
Rabiát Records 2008
Peddy 7
„Made in China“ CD 36:43
Bords de Seine Records 2008
Peddy 9
Také Back CD 13:04
Demo 2008
Helmut 8
„Music for Maniacs“ CD 27:06
Rebellion Records 2008
Peddy 9
Sotto il Suo Cielo CD 44:58
Hammer of Sardinia/Chorus of One Records 2008
Přidáno: 19.02.2009
Peddy 8
„Demo 08“ CD 24:34
DIY 2008
Peddy 8
„The Fight Goes On…“ CD 37:46
Ascalon Records 2008
Peddy 7
Feos Y Malvados CD 40:36
Pure Impact Records 2008
Peddy 7
DEMO 2008 CD 13:40
DIY 2008
Datum přidání recenze: 8.4.2009
Peddy 4
91-97 CD 63:00
Hammer Records/84Records 2008
Datum přidání recenze: 8.4.2009
Peddy 8
Quality Street CD 39:28
Randale Records 2008
Peddy 10
Thug Anthems CD 33:28
Mother Fucking Sounds 2008
Přidáno: 19.02.2009
Peddy 7
Love it or Leave it EP
East End Records 2008
Šafy 5
American Beer Drinking Songs CD 39:17
Motherbox Records 2008
Datum přidání recenze: 8.4.2009
Peddy 6
Boots, Kilts´n Pipes CD 38:55
4Subculture Records 2008
Peddy 8
War, Conquest, Pestilance, Death CD 33:18
Dim Records 2008
Peddy 9
Earlier Offences CD 57:50
Scampkid Records 2008
Šáfy 9
Hold Fast CD 31:47
Randale Records 2008
Peddy 10
EP
East End Records 2008
Peddy
A Call to Arms LP
Dim Records 2008
Datum přidání recenze: 7.5.2009
Peddy 8
Rock and Roll Course CD 35:13
Pure Impact Records 2008
Peddy 9
Hate Till Justice Reigns CD 25:02
4Subculture Records 2008
Peddy 9
Be a Roll Be a Power CD 29:05
Vital Sign Records 2008
Peddy 10
Česká krev CD 52:08
4Subculture Records 2008
Peddy 10
The Great Patriotic War CD 26:17
4Subculture Records 2008
Peddy 8
Czech & Slovak Streetkids CD 78:18
Rabiát Records 2008
Peddy
Skeleton Crew Volume 1 CD 57:56
Rotten Roll Records 2008
Peddy
„Bords de Seine promo vol.2“ CD 79:53
Bords de Seine 2008
Peddy
Boys are Back CD 79:30
Bords de Seine/Randale Records 2008
Peddy 10
Light smyk music CD 40:39
Jimmi Jazz Records 2008
Datum přidání recenze: 8.4.2009
Picko
Rozhovory
Bands:- Ani Krok Spat! NEW!
- Antisocial
- Battalion 86
- Battle Scarred
- Bootprint NEW!
- Bootstroke
- Bulbulators
- Ciurma Skins
- Code 1
- Combat 84
- Crusaders
- Discharger
- Enhärjarna
- Fear City
- Grinny (Skrewdriver)
- Haggis
- Hovorkovi Chuligáni
- Iron Fist
- Kampfzone
- Les Vilains
- Mummy's Darlings NEW!
- Operace Artaban
- Paris Violence
- Patriot
- Pilsner Oiquell
- Retaliator
- Roials
- Short Cropped
- Smashpoints
- Superyob
- The Agitators
- The Black Tartan Clan
- The Casuals
- The Cliches
- The Incited NEW!
- The Junkers
- The London Diehards
- The Pera-S
- The Riot
- The Vendetta
- Unit Lost
Scene supporters:
Historie
- Another Man's Poison
- Bakers Dozen
- Banner of Thugs
- Battle Scarred
- B?hse Onkelz
- Bonecrusher
- Brazil (Skinhead report)
- Bruisers
- Chelsea
- Comando Suicida
- Dims Rebellion
- Discipline
- Immoral Discipline
- Indecent Exposure
- Kategorie C
- Lion's pride
- Major Accident
- Nabat
- Red Alert
- Ritam Nereda
- Slaughter and the Dogs NEW!
- Special Duties
- Stormwatch
- The Adicts
- The Jinx
- The Last Resort
- The Warriors
- Ultima Thule